Výletová mozaika
Janskolázeňské cesty necesty
Tato pozvánka na zhruba 12kilometrové putování v Krkonoších je svým způsobem neobvyklá –
na její trase se totiž nebudeme pohybovat pouze po značených turistických cestách KČT. Poznáme tak kromě všeobecně známých míst Janských Lázní, významného letního i zimního turistického střediska pod Černou horou (1299 m n. m.), kde se také především díky výjimečné termální vodě léčí malí i dospělí pacienti, i četná zajímavá zákoutí (dosud) mimo značených cest. Průběh výletu, který lze na několika místech zkrátit/prodloužit, v mapě znázorňuje červená čára s body. Je ovšem třeba dodat, že k pohodlnému absolvování celé trasy je lépe si vybrat období bez sněhové pokrývky, na druhou stranu budeme ale většinou chodit po asfaltových cestách. Skoro celý úsek od Hoffmanovy boudy, část naučné stezky Rudolfovým dolem s pokračováním k centrálnímu parkovišti u dolní stanice lanovky je zároveň jednou z 10 tras zařazených do projektu Krkonoše pro všechny (www.krnap.cz/krkonose-bez-barier). Vzhledem k charakteru výletu se doporučuje přibalit si do batohu turistickou mapu Krkonoš s menším měřítkem, kde jsou dobře „čitelné“ i cesty bez značek.
Výlet začíná i končí v centru města u Kolonády a sochy Krakonoše, kde je i rozcestník turistických značených cest (na mapě zelený a červený praporek). Pro úvodní metry ke katolickému kostelu
sv. Jana Křtitele se nabízejí dvě varianty: buď zelená značka (ul. Horní promenáda), nebo vyšlapaná cesta úbočím pod tzv. horní kolonádou, která začíná vedle sochy Krakonoše a na značku se vrací mezi kostelem a zahradnictvím. Tady přejdeme na NS Střední hřeben značenou dřevěnými ukazateli s popiskami – nejprve musíme zdolat kratší prudké stoupání k penzionu Mariánská výšina, následující, tentokrát již mírnější stoupání lesem nás dovede na rozcestí se zelenou značkou. Odtud je to po odbočení vpravo už jen kousek do sedla s Hoffmanovou boudou  (www.hoffmanovabouda.cz), kde se dá třeba i poobědvat.
Ze sedla pokračujeme společně se žlutou, po které se dá přes Zlatou vyhlídku, Hladíkovu výšinu
a Janskou horu dojít do Svobody nad Úpou. Brzy ale naučnou stezku opustíme, neboť odbočime doleva na lesní cestu, která míří k již jednou projité křižovatce na trase naučné stezky. Tady se vydáme vpravo po označené spojce, částečně po povalovém chodníku, která vyústí na asfaltové, od horní křižovatky se žlutou značkou dosti prudce klesající cestě Rudolfovým dolem. V něm nejprve míjíme bývalý Pánský pramen (viditelné drobné zbytky na levé straně nedaleko cesty), později Starostův pramen a už se blížíme k velké dětské léčebně Vesna (v provozu od roku 1980, postavili ji Italové). Pokračujeme po silnici kolem parkoviště a za ním po červené vlevo do kopce (ul. Dolní promenáda) zpět do výchozího místa, kde je možno doplnit tekutiny v zastřešeném Prameníku.
Následuje kilometrový mírný výstup po modré a zelené (Černohorská ul. – napravo je většina lázeňských budov, zhruba v její polovině stojí druhý místní kostel, tentokrát evangelický)
ke zmíněnému parkovišti u lanovky s městským informačním centrem v objektu stanice, nedaleko se nachází velké lákadlo pro děti i dospělé – lanový park (www.ski-school.cz/cs v části Letní aktivity). Modrá značka nás dovede přes spodní část sjezdovky a lyžařský podjezd pod silnicí (Krkonošská ul.)  k místu, kde se prudce stáčí doleva. Odtud dojdeme v přímém směru po kraji sjezdovky a jejím následném přejití na zpevněnou cestu, kde se vydáme doprava k červené značce. Po ní sestoupíme k hotelu Siréna, odkud budeme pokračovat doleva po cyklostezce K27 do prudké zatáčky kousek za mostem přes Černohorský potok k odbočce doleva mířící na nejkrásnější úsek trasy – malebný Těsný (Klauzový) důl. Po návratu zpět vyšlapeme spolu s cyklostezkou kolem nových dřevěných obydlí k prudké zatáčce na modrou značku, po které dojdeme po odbočení vpravo kolem svahu s několika vleky k hotelu Lesní dům (www.lesnidum.cz), dalšímu místnímu oblíbenému stravovacímu zařízení.
V závěru výletu nás čeká krátká chůze dolů po silnici k asfaltové odbočce vpravo, která vede kolem výtopny do „vilové čtvrti“. Tady se setkáme se zelenou značkou, po níž po odbočení vpravo dorazíme kolem bývalého lomu zpět ke kolonádě.
Do Janských Lázní jezdí, a to i ve víkendových dnech, kromě místních autobusových spojů také několik dálkových linek. Do města je omezen vjezd motorových vozidel, k zaparkování je nejvhodnější zmiňované velké parkoviště na horním konci, příp. dolní pod léčebnou Vesna.

Miloš Kajzrlík, KČT Slovan Pardubice (www.kct-slovan-pardubice.info)


Městu dal přízvisko „Janské“ Jan Hockov, zbrojnoš rytíře Albrechta z Trautenberku, kterého jako objevitele teplého léčivého pramene uvádí kronika ze 16. století, mělo se tak stát 6. června 1006. Podle druhého tvrzení to měli být v témže století hledači nových nalezišť rud a vzácných kovů. Pramen nejprve poháněl vodní kolo pro hamr na železnou rudu. Prvně současné město (statut od roku 1965) se zhruba 900 obyvateli připomínají zemské desky z roku 1300 jako majetek rodu Silbersteinů. Po bitvě na Bílé hoře se novým vlastníkem stal Albrecht z Valdštejna. Používání termální vody k léčebným účelům se poprvé zmiňuje ve 14. století. Ve svých cestopisech o jejích  účincích psal papežský legát Aeneus Silvius (pozdější papež Pius II.), který se v ní i v roce 1451 koupal. První lázeňské budovy nechal postavit v roce 1675 majitel vlčického panství Jan Adolf Schwarzenberg. Za velmi významnou pro historii města se považuje nečekaná návštěva korunního prince Rudolfa Habsburského v roce 1876 při 10. výročí vítězné bitvy u Trutnova.
Zásadní převrat v rozvoji zdejšího lázeňství přinesl rok 1920. Tehdy američtí odborníci provedli novou analýzu Janského pramene. Ta prokázala, že má podobné chemické složení jako prameny ve Warm Springs ve státě Georgia, které velmi napomáhají při léčení následků po obrně, především dětské. Na jejím základě se proto v roce 1935 změnilo dosavadní zaměření lázní na tuto léčbu.
Původní kabinová lanovka na vrchol Černé hory, jedna z prvních v Československu, začala jezdit
v roce 1928. Její dolní stanice stála v místech nynější léčebny Terra, její zbytky jsou v objektu ponechány. Současná lanovka je v provozu od roku 1980. V Obchodní akademii pro tělesně postižené, která byla vybudována na svahu nad lázeňským areálem, začala výuka v roce 1994.

Rudolfovo údolí se do roku 1876 jmenovalo Thesengrund, současný název připomíná procházky Rudolfa Habsburského těmito místy při jeho návštěvě. K vybudování promenádní cesty vč. svedení vyústění minerálních pramenů došlo v roce 1877. Starostův (Exnerův) pramen (na snímku) byl nazván podle starosty z doby prince Rudolfa, jeho obnova se uskutečnila v roce 1992. Pánský pramen měl podobu kamenné pyramidy s kašnou s několika tryskami. Říkalo se mu tak podle lidové tradice, podle níž jeho pití zvyšovalo potenci. Vzhledem k okolnímu intimnímu prostředí byl znám
i jako Pramen lásky. V souvislosti s výstavbou léčebny Vesna musel být sveden pod zem.


Těsný (Klauzový) důl (název podle přehrady [klauzy] na splavování vytěženého dřeva do Úpy dřevěnými žlaby) mezi Černou a Světlou horou je jedno z nejkrásnějších a nejfotografovanějších krkonošských údolí. Jeho nejatraktivnější spodní část zpřístupňuje nedávno opravený zhruba půlkilometrový chodník podél divokých kaskád Černohorského potoka. Popud ke zřízení výletní cesty, snad jezdeckého chodníku, dala v roce 1885 hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová. V roce 1910 se v souvislosti s budováním Luisiny cesty provedly nutné úpravy koryta potoka a zřídily se umělé prahy. Sesuvy terénu a zpustnutí chodníku po II. světové válce nepoškodily pouze dva velké kamenné jezy, které postavili v roce 1897 italští kameníci při regulaci po ničivé povodni.

Další zprávy z kategorie "Cestování"

20.11.

Pozor na změny vyvolané rekonstrukcí přednádraží

Počátkem příštího týdne stavební firma rekonstruující přednádraží promění ve staveniště prakticky celý prostor, jehož se přestavba týká. Vymezí dva koridory, které cestujícím umožní vstup do haly jak ze směru od centra města, tak od nadjezdu či Polabin. Jiný přístup do nádraží možný nebude.

Cestování celý článek
4.4.

Dopravu v Pardubicích čekají komplikace

Intervaly na semaforu budou podle správců komunikací upraveny tak, aby byla zajištěna co nejlepší průjezdnost vozidel, přesto je třeba v tomto místě až do července počítat se zpomalením dopravy a zejména ve špičce se vznikem kolon. Kompletně bude rekonstrukce nadjezdu, včetně terénních úprav, hotova v říjnu.

Cestování celý článek
22.10.

Chvaleticím se uleví

Zhruba v polovině příštího roku má začít výstavba silničního obchvatu Chvaletic.

Cestování celý článek
16.11.

Pes Max i jeho pán sbírali zkušenosti v zahraničí

„Na tyto zkoušky jsem byl pozván do role pozorovatele. Měl jsem možnost vidět práci téměř všech psů a bylo možné srovnat jejich připravenost na reálné nasazení. Způsob přezkoušení kynologických týmu podle požadavků IRO se liší od přezkušování kynologických týmů v České republice,“ říká kynolog pprap. David Hynek a dodává, že „cíl je stejný, vybrat ty nejlepší psy pro záchranu lidského života.“

Cestování celý článek
31.3.

O mýtném na krajských silnicích se jednalo na ministerstvu

Výnosy ze zavedení mýtného budou sloužit výlučně k odstraňování poškození způsobeného nadměrnou zátěží z kamionové dopravy.

Cestování celý článek
29.3.

Pardubickou radnici čeká rozsáhlá rekonstrukce

V současné době má město hotový projekt rekonstrukce a čeká na vydání stavebního povolení. Rekonstrukci, respektive uvolnění peněz na ni, musí ještě schválit zastupitelstvo. „V případě schválení této investiční akce bude vyhlášeno výběrové řízení na rekonstrukce budovy jako jeden celek, s možností etapizace prací. Rádi bychom vše zvládli v letech 2017 a 2018,“ dodala náměstkyně Dvořáčková.

Cestování celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting