Pardubický zámek čekají revoluční změny vnitřního uspořádání

22.11.

Pardubický zámek čekají revoluční změny vnitřního uspořádání

Ještě před začátkem evropského projektu na zatraktivnění Zámku Pardubice se podařilo vytvořit dlouhodobou vizi, která bude určovat budoucí rozvoj tohoto unikátního areálu. Je to takzvaný Generel dlouhodobé prezentace Zámku Pardubice. Oproti ještě nedávným plánům přináší tento dokument zásadní změny ve vnitřním uspořádání zámku a ve využití jeho jednotlivých částí ve vazbách na širší území cenného jádra krajského města.

 

„Když jsem v loňském roce převzal na kraji kulturu a majetek, uvědomil jsem si, že nic vzácnějšího než je pardubický zámek z hlediska kulturních hodnot kraje vlastně nemáme,“ říká 1. náměstek hejtmana Roman Línek. „Viděl jsem, že v době, kdy je velká příležitost čerpat evropské dotace na další etapy rekonstrukce a zatraktivnění zámku, je potřeba přijít s velice odborným, ale také trochu vizionářským přístupem. A na základě zkušeností především z Litomyšle jsem oslovil dva přední české architekty, Josefa Pleskota a profesora Ladislava Lábuse, aby mi s tím pomohli. Přislíbili pomoc a konzultace, ale doporučili mi architekta Petra Všetečku, který má za sebou skvělé realizace v památkových objektech. A po půlroce v tomto tříčlenném týmu skutečně vznikl po řadě jednání s Pardubickým krajem i Východočeským muzeem a Východočeskou galerií tento revoluční generel budoucích změn.“

Magické trojúhelníky

Tým architektů měl tu výhodu, že Pardubice a pardubický zámek nikdo z nich téměř neznal a tak se mohli na všechny jeho funkce podívat z nadhledu nezatíženého předchozími zkušenostmi nebo místními zvyklostmi. „Zabývali jsme se nejprve souvislostmi mezi třemi zdejšími perlami – zámkem, historickým náměstím a Gočárovými mlýny. Ty tvoří pomyslný trojúhelník, v jehož středu je další malý trojúhelník - Příhrádek. Vše na sebe nějak navazuje, někdy lépe, jindy hůře. Ten problematický bod vidíme hlavně na náměstí Republiky, kde je výhled na zámek zakrytý a kde se lidé místo krásného panoramatu zámku dívají na umělecky problematický pomník,“ říká architekt Petr Všetečka. Jedním z cílů by podle těchto významných odborníků mělo být toto panorama rehabilitovat a zabývat se také možností obnovit vstup na valy z Podzámeckého parku, jak tomu bylo v 19. století.

Zámek jako šlechtické sídlo

Nejslavnější etapou v historii zámku byla éra, kdy ho vlastnil rod Pernštejnů a desetiletí těsně potom, kdy byly upraveny velké sály nad vstupní branou. Aby se mohli návštěvníci zámku právě s touto dobou identifikovat, vznikne nový prohlídkový okruh, který povede sály a místnostmi v současné době využívanými pro stálé expozice, výstavy, depozitáře nebo dílny. „Některé provozy a depozitáře přesuneme postupně do Ohrazenic, historická expozice se stane součástí okruhu a další, poměrně rozsáhlé výstavní prostory nám tento generel nabízí v hospodářských budovách na nádvoří, včetně velmi komfortního návštěvnického a vzdělávacího centra,“ konstatuje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

S tím je spojeno i hledání nových prostor pro Východočeskou galerii. „Prosincovému krajskému zastupitelstvu předložíme návrh záměru na zakoupení a rekonstrukci části Gočárových mlýnů pro potřeby krajské galerie. Výhodou je tu možnost čerpání evropských dotací, získání prostoru, který je k výstavní činnosti ideální a zároveň záchrana a obnova další národní kulturní památky,“ řekl Roman Línek.

Společenské akce a rauty už neohrozí vzácné malby

Hlavními společenskými prostorami zámku se v posledních letech staly rytířské sály, na jejichž zdech jsou restaurované ojedinělé malby z 16. století. „Je to nejrozsáhlejší soubor raně renesančních figurálních maleb na sever od Alp, ve střední Evropě nic podobného nenajdete,“ konstatuje Tomáš Libánek. Za současného provozu, kdy jsou v sálech různé programy, slavnostní setkání a rauty, není možné malby účinně chránit a temperovat. To se však brzo změní. Společenský provoz na zámku se totiž celý přesune do přední budovy nad hlavní bránou do paláce. „Sál ve 3. nadzemním podlaží, ve kterém je nyní expozice skla, byl ve své době druhým největším v království hned po Vladislavském sálu na Pražském hradě,“ připomíná Roman Línek a pokračuje: „Autoři generelu proto navrhli udělat zde hlavní společenské centrum spojené i s prostory ve 2. nadzemním podlaží, které by tvořily adekvátní zázemí sálu až pro 300 lidí. Sklo by zůstalo ve 3. patře, ale na druhé straně paláce, kde jsou pro něj velmi dobré světelné podmínky.“

Novou koncepci schválila už Rada Pardubického kraje 6. listopadu a vychází z ní i evropský projekt Zámek Pardubice – využití a obnova zámeckých exteriérů a interiérů čp. 1 a čp. 2. „Ne všechno půjde udělat najednou, změny budou přicházet postupně tak, jak bude možné jednotlivé prostory uvolňovat. Podle finančních možností v dalších letech budou přicházet další kroky, ale důležité je, že už víme, kam by výsledně měly směřovat,“ uzavřel Roman Línek.

Veřejnost si může prohlédnout celý generel na výstavě, která bude od 1. prosince až do konce roku instalována ve foyeru reálky na Krajském úřadu Pardubického kraje.

 

 Ladislav Lábus

(1951), děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury. Často se věnuje problematice začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací, včetně funkcionalistických a průmyslových budov. V této oblasti se stal uznávaným expertem, je členem Vědecké rady Národního památkového ústavu. Kromě mnoha dalších realizací je autorem rekonstrukce paláce Langhans ve Vodičkově ulici v Praze, jež ojediněle spojuje architekturu 19. století se současností a za kterou získal v roce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů. Je rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic v Praze, které přirozeně doplňují původní podobu stavby a stojí třeba za rekonstrukcí Jízdárny Pražského hradu.

Josef Pleskot

(1952) patří od poloviny 90. let 20. století mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce, za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal titul „Architekt roku“, a to především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde realizoval nástavbu vysoké pece č.1 - Bolt Tower, Trojhalí - Nová Karolina, Svět techniky - Science and Technology Centrum a konverzi plynojemu na multifunkční aulu GONG. Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea.

Petr Všetečka

(1968) je architekt z Brna, kde vede od roku 1997 kancelář TRANSAT architekti. Pro Moravskou galerii navrhl obnovu Jurkovičovy vily a úpravu Pražákova paláce v Brně, podílel se na obnově Baťova mrakodrapu č. 21 a na tvorbě nového sídla krajského muzea a galerie ve zlínských továrních budovách, pro které vytvořil i stálé expozice. Navrhl přestavbu interiéru památníku na Vítkově s úpravou Hrobu neznámého vojína a stálou expozicí, obnovu minaretu u zámku Lednice, obnovu Květné a Podzámecké zahrady a zámku v Kroměříži, a v současnosti realizovanou obnovu Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Za obnovu památek a realizované expozice získal řadu ocenění včetně čestného uznání ceny EU Europa Nostra.

Další zprávy z kategorie "Kultura"

9.3.

Divadelní bál tentokrát v rytmu swingu

V sobotu 1. dubna bude Městské divadlo hostit Reprezentační ples města Pardubice, který bude moderovat Alexander Hemala. K poslechu a tanci zahraje PIRATE SWING Band Jiřího Ševčíka, vystoupí i Petr Kotvald a baletní soubor Konsonance. Návštěvníky rovněž čeká barmanská UV a fire show a bohatá tombola.

Kultura celý článek
18.12.

Pardubická Christmas Party s Albertem Santanou a Amber se blíží

Vánoční tradice pro všechny, kteří si vybírají koledy hlavně podle BPM, je opět tady. Devatenáctý ročník legendární Christmas Party proběhne 25. prosince 2018 v klubu ABC, kde vystoupí kromě deseti domácích hostů také Alberto Santana ze Španělska a Amber z Nizozemí.

Kultura celý článek
27.7.

Festival Poličské kulturní léto odstartuje srpnové dění letním kinem a koncertem kapely Apetitt

Festival v srpnu startuje letním kinem a koncertem folk-country-rockové kapely v atriu poličského Centra Bohuslava Martinů. „Akustická kytara, foukací harmonika, baskytara, bicí, housle nebo mandolína – tyto a další hudební nástroje zazní první srpnový pátek v hudebním vystoupení poličské kapely Apetitt,“ sdělila Alena Zavoralová, organizátorka festivalu.

Kultura celý článek
28.5.

Příběh malého velkého člověka na pardubickém jevišti

Hra je příběhem spořádaného a čestného občana, venkovského kata Roche.

Kultura celý článek
5.9.

Do Opočna se 13. září vrátí středověk

Na Trčkově náměstí budou návštěvníci obdivovat šikovné ruce řemeslníků.

Kultura celý článek
26.6.

Jeptišky naposledy roztančí pardubickou Malou scénu ve dvoře

Hru v komorním prostředí Malé scény ve dvoře nazkoušel režisér Lumír Olšovský, jenž do rolí energických řádových sester s velkým smyslem pro humor a sebeironii obsadil Jindru Janouškovou, Petru Janečkovou, Dagmar Novotnou, Martinu Sikorovou a Petru Tenorovou, po jejímž odchodu z pardubického angažmá postavu převzala Jana Ondrušková.

Kultura celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting