Před 60. lety bylo založeno hipologické muzeum

2.4.

Žádný jiný z českých a moravskoslezských krajů není natolik spjat s jedním z nejušlechtilejších tvorů z říše zvířat – koňmi – jako kraj Pardubický. Nejenže v samotném krajském městě nalezneme českou Mekku dostihové sportu, proslulou zejména konáním Velké pardubické – nejnáročnějšího překážkového dostihu na starém kontinentu, ale současně se v tomto malebném kraji rozprostírajícím se v polabských rovinách, na Vysočině i v Orlických horách nachází mnoho chovatelských organizací včetně těch nejcennějších. Pardubický kraj je totiž domovem klenotu českého chovu – bílého a vraného stáda koní starokladrubských v hřebčínech Kladruby nad Labem a Slatiňany. Město Slatiňany navíc oplývá ještě jedním hipologickým unikem, ve zdech místního zámku se již 60 let nachází Státní hipologické muzeum, jež své návštěvníky zasvěcuje do tajemství vývoje vztahu člověka a koně. První zmínky o Slatiňanech a tvrzi na skalnatém ostrohu vypínajícím se nad řekou Chrudimkou pochází již ze závěru 13. století. Historie tvrze, posléze zámku, jejž do renesanční podoby uvedl stavitel císaře Rudolfa II. Ulrico Aostalis de Sala, a který byl v průběhu 18. století barokně upraven, je velmi bohatá a narazíme v ní na stopy velkých postav našich dějin včetně krále Jiřího z Poděbrad. Zámek samotný byl v průběhu staletí ve vlastnictví rozličných rodů, nejsilněji se do historie zapsali Auerspergové, kteří za 200 let své slatiňanské přítomnosti nejen ovlivnili vlastní podobu zámku, ale stali se rovněž zakladateli koňské tradice města, neboť za jejich působení zde vyrostly dostihové a honební stáje, předchůdkyně dnešního hřebčína. Tento rod vlastnil zámek a přilehlá panství až do 2. světové války, po jejím skončení byl zámek Benešovými dekrety převeden do majetku státu. Zásluhy o umístění hipologického muzea do Slatiňan náleží významné osobnosti české zootechniky a genetiky profesoru Františku Bílkovi (1885-1972). Tento význačný hipolog má na svém kontě řadu chovatelských úspěchů. Ve 20. letech zajistil koupi tří jedinců koně Převalského z Německa, kteří se poté stali zakladateli světově ojedinělého chovu tohoto divokého předka dnešních koní v pražské ZOO. Několik exemplářů koně Převalského je i dnes v zámeckém parku k vidění. Ve třetí dekádě 20. století vypracoval prof. Bílek projekt na záchranu starokladrubského vraníka a s jeho realizací započal již v průběhu druhé světové války. Po jejím skončení se Bílkovi naskytla možnost využít stájí, které ve Slatiňanech vybudovali Auerspergové, a regenerované vrané stádo bylo převedeno do nově vzniklé výzkumné stanice pro chov koní (tehdy státní pokusný ústav, dnes hřebčín). Tímto však Bílkovy aktivity neskončily. Již v průběhu války se začal zabývat myšlenkou na využití zámeckých prostor a v roce 1946 podal návrh na zřízení Státního hipologického muzea v zájmu ocenění služeb, které kůň v dějinách člověku prokázal, a s důrazem na estetické hodnoty, kterými kůň člověka obohacuje. Myšlenka na vytvoření umělecko-biologického muzea, které by mapovalo paleontologii, zoologii, anatomii a domestikaci druhu, současně by zachytilo vývoj vztahu člověka a koně a představilo tento druh i coby předmět umělecké tvorby, se setkala s podporou Národní kulturní komise, a tak se brány muzea slavnostně otevřely dne 1. října roku 1950. Expozice slatiňanského muzejního unikátu je tvořena rozsáhlými, neustále se rozrůstajícími sbírkami. První část muzea, zvaná vědecká, přístupnou formou mapuje vývoj druhu a představuje anatomii a fyziologii koně domácího (equus caballus), a to i názornými kosterními exponáty a vycpaninami. Návštěvníci zde naleznou například i Převalského hřebce Aliho a klisnu Minku, zakladatelský pár chovu tohoto druhu v zajetí. Jedinečným exponátem je rovněž úvodní rekonstrukce prvního známého předka koně Eohippa, který žil před 55 miliony let, pocházející z USA. Bez zajímavosti není ani obsáhlá podkovářská sbírka. V druhé části muzea na návštěvníky čeká bohatá umělecká expozice představující nejrůznější podoby ztvárnění elegance a krásy koně ve výtvarném umění. Již samotné štukované schodiště, které nás zavede do prvního patra zámku, je bohatě vyzdobeno cennými rytinami Georga Phillipa Rugendase, proslulého německého barokního malíře. Na ochozech zámku i v jednotlivých místnostech pak návštěvníci mohou shlédnout rytiny a malby Ridingerovy, Hamiltonovy, Raffetovy, Régnierovy, Newhouseovy a celé řady dalších význačných evropských umělců, které zachycují využití koně v jezdeckých školách, vojenství, dopravě, poště, zemědělství či lovu. Klenotem zámku je unikátní hipologická knihovna, která obsahuje na 4.500 českých a především zahraničních svazků zabývajících se chovatelskou i sportovní tématikou. Jedním z opravdových bonbonků je spis Antoina de Pluvinela – francouzského jezdce přelomu 16. a 17. století, který významně ovlivnil podobu moderní drezury. K dalším významným malířským exponátům, které stojí za zhlédnutí, zařaďme díla Ludvíka Vacátka, Otto Waltera, Františka Plischkeho, podobiznu Karla knížete Kinského – vítěze liverpoolské Velké národní z roku 1882 (na klisně Zoedone) nebo rozměrné plátno Parforsní společnost pod Kunětickou horou z dílny Benna a Emila Adamových, jež věrně zachycuje dobové složení parforsní společnosti včetně hrabat Kinských či Thurn Taxisových. Bylo by však mylné domnívat se, že sbírky slatiňanského zámku jsou specializovány pouze na malířské umění, návštěvníci si zde mohou prohlédnout například i kopie soch Adriana de Vriese ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze, kolekci historického porcelánu nebo vzácný dekret Jeho Milosti, císaře Rudolfa II. z roku 1579, kterým císař udělil hřebčínu v Kladrubech nad Labem statut císařského dvorního hřebčína. Muzeum nezapomíná ani na sportovní, a to především dostihové využití koní – jednou z dalších lahůdek, které v prostorách zámku může návštěvník spatřit je kupříkladu i nejstarší dres vítěze Velké liverpoolské, který se vůbec zachoval. Svůj dres muzeu v letošním roce při slavnostním zahájení sezóny dne 1. dubna věnuje i jediný šestinásobný vítěz Velké pardubické žokej Josef Váňa. Muzeum v průběhu roku pořádá i řadu doprovodných akcí – výstavy, koncerty, konference či besedy s významnými osobnostmi chovu, jezdeckého či dostihového sportu. Velké oblibě se těší i letní noční prohlídky muzea, na kterých se návštěvníci mohou setkat například s Latou Brandisovou – jedinou vítězkou Velké pardubické – nebo knížetem Karlem Kinským. Slatiňanský zámek je též vyhledávaným místem pro konání svateb, neboť poskytuje jedinečnou možnost uspořádání obřadu jak v interiérech zámku, tak v jeho zahradách.

Další zprávy z kategorie "Kultura"

9.6.

Sobotní putování hejtmana po Pardubickém kraji

Festival Sodomkovo Vysoké Mýto byl věnovaný vynikajícímu automobilovému designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi.

Kultura celý článek
7.4.

S plavkami na Floru (Olomouc)

Volně přístupné budou návštěvníkům výstavy i sbírkové skleníky výstaviště.

Kultura celý článek
1.1.

Kráska a zvíře obhájila pozici nejoblíbenější inscenace Východočeského divadla

Divácky nejúspěšnější inscenací roku 2017 se stejně jako vloni stala výpravná rodinná pohádka Kráska a zvíře, která měla premiéru v režii Petra Novotného v červnu 2016 na vyhlídce hradu Kunětická hora (během roku se uvádí v Městském divadle a na Kunětickou horu se vrátí opět v létě).

Kultura celý článek
20.6.

Studio LAIK při Východočeském divadle Pardubice nastudovalo autorskou hru Ještě se potkáme

Najít hru pro tak velké množství herců, navíc aby je text bavil a byl zajímavý i pro diváky, je rok od roku náročnější. Předchozími inscenacemi jsme se dostali na určitou úroveň, kterou se snažíme překročit a dotáhnout ještě dále.

Kultura celý článek
17.5.

Až na věky s Ladislavem Frejem ve Východočeském divadle Pardubice

Divadlo, které ví, co chce a umí to říci,“ chválí pardubický stánek Thálie režisér Radovan Lipus a slovy chvály nešetří ani při charakteristice hry Až na věky: „Skvělý milostný text. Pozoruhodná struktura. Chytrá, vtipná i hořká autorská kompozice. Dvě postavy, šest hlavních rolí, co ještě přát si více?“

Kultura celý článek
5.3.

Večer s knížkou z Paříže

Host předjarního, již osmadvacátého Laskavého večera s knížkou k nám přicestuje z Francie.

Kultura celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting