Před 60. lety bylo založeno hipologické muzeum

2.4.

Žádný jiný z českých a moravskoslezských krajů není natolik spjat s jedním z nejušlechtilejších tvorů z říše zvířat – koňmi – jako kraj Pardubický. Nejenže v samotném krajském městě nalezneme českou Mekku dostihové sportu, proslulou zejména konáním Velké pardubické – nejnáročnějšího překážkového dostihu na starém kontinentu, ale současně se v tomto malebném kraji rozprostírajícím se v polabských rovinách, na Vysočině i v Orlických horách nachází mnoho chovatelských organizací včetně těch nejcennějších. Pardubický kraj je totiž domovem klenotu českého chovu – bílého a vraného stáda koní starokladrubských v hřebčínech Kladruby nad Labem a Slatiňany. Město Slatiňany navíc oplývá ještě jedním hipologickým unikem, ve zdech místního zámku se již 60 let nachází Státní hipologické muzeum, jež své návštěvníky zasvěcuje do tajemství vývoje vztahu člověka a koně. První zmínky o Slatiňanech a tvrzi na skalnatém ostrohu vypínajícím se nad řekou Chrudimkou pochází již ze závěru 13. století. Historie tvrze, posléze zámku, jejž do renesanční podoby uvedl stavitel císaře Rudolfa II. Ulrico Aostalis de Sala, a který byl v průběhu 18. století barokně upraven, je velmi bohatá a narazíme v ní na stopy velkých postav našich dějin včetně krále Jiřího z Poděbrad. Zámek samotný byl v průběhu staletí ve vlastnictví rozličných rodů, nejsilněji se do historie zapsali Auerspergové, kteří za 200 let své slatiňanské přítomnosti nejen ovlivnili vlastní podobu zámku, ale stali se rovněž zakladateli koňské tradice města, neboť za jejich působení zde vyrostly dostihové a honební stáje, předchůdkyně dnešního hřebčína. Tento rod vlastnil zámek a přilehlá panství až do 2. světové války, po jejím skončení byl zámek Benešovými dekrety převeden do majetku státu. Zásluhy o umístění hipologického muzea do Slatiňan náleží významné osobnosti české zootechniky a genetiky profesoru Františku Bílkovi (1885-1972). Tento význačný hipolog má na svém kontě řadu chovatelských úspěchů. Ve 20. letech zajistil koupi tří jedinců koně Převalského z Německa, kteří se poté stali zakladateli světově ojedinělého chovu tohoto divokého předka dnešních koní v pražské ZOO. Několik exemplářů koně Převalského je i dnes v zámeckém parku k vidění. Ve třetí dekádě 20. století vypracoval prof. Bílek projekt na záchranu starokladrubského vraníka a s jeho realizací započal již v průběhu druhé světové války. Po jejím skončení se Bílkovi naskytla možnost využít stájí, které ve Slatiňanech vybudovali Auerspergové, a regenerované vrané stádo bylo převedeno do nově vzniklé výzkumné stanice pro chov koní (tehdy státní pokusný ústav, dnes hřebčín). Tímto však Bílkovy aktivity neskončily. Již v průběhu války se začal zabývat myšlenkou na využití zámeckých prostor a v roce 1946 podal návrh na zřízení Státního hipologického muzea v zájmu ocenění služeb, které kůň v dějinách člověku prokázal, a s důrazem na estetické hodnoty, kterými kůň člověka obohacuje. Myšlenka na vytvoření umělecko-biologického muzea, které by mapovalo paleontologii, zoologii, anatomii a domestikaci druhu, současně by zachytilo vývoj vztahu člověka a koně a představilo tento druh i coby předmět umělecké tvorby, se setkala s podporou Národní kulturní komise, a tak se brány muzea slavnostně otevřely dne 1. října roku 1950. Expozice slatiňanského muzejního unikátu je tvořena rozsáhlými, neustále se rozrůstajícími sbírkami. První část muzea, zvaná vědecká, přístupnou formou mapuje vývoj druhu a představuje anatomii a fyziologii koně domácího (equus caballus), a to i názornými kosterními exponáty a vycpaninami. Návštěvníci zde naleznou například i Převalského hřebce Aliho a klisnu Minku, zakladatelský pár chovu tohoto druhu v zajetí. Jedinečným exponátem je rovněž úvodní rekonstrukce prvního známého předka koně Eohippa, který žil před 55 miliony let, pocházející z USA. Bez zajímavosti není ani obsáhlá podkovářská sbírka. V druhé části muzea na návštěvníky čeká bohatá umělecká expozice představující nejrůznější podoby ztvárnění elegance a krásy koně ve výtvarném umění. Již samotné štukované schodiště, které nás zavede do prvního patra zámku, je bohatě vyzdobeno cennými rytinami Georga Phillipa Rugendase, proslulého německého barokního malíře. Na ochozech zámku i v jednotlivých místnostech pak návštěvníci mohou shlédnout rytiny a malby Ridingerovy, Hamiltonovy, Raffetovy, Régnierovy, Newhouseovy a celé řady dalších význačných evropských umělců, které zachycují využití koně v jezdeckých školách, vojenství, dopravě, poště, zemědělství či lovu. Klenotem zámku je unikátní hipologická knihovna, která obsahuje na 4.500 českých a především zahraničních svazků zabývajících se chovatelskou i sportovní tématikou. Jedním z opravdových bonbonků je spis Antoina de Pluvinela – francouzského jezdce přelomu 16. a 17. století, který významně ovlivnil podobu moderní drezury. K dalším významným malířským exponátům, které stojí za zhlédnutí, zařaďme díla Ludvíka Vacátka, Otto Waltera, Františka Plischkeho, podobiznu Karla knížete Kinského – vítěze liverpoolské Velké národní z roku 1882 (na klisně Zoedone) nebo rozměrné plátno Parforsní společnost pod Kunětickou horou z dílny Benna a Emila Adamových, jež věrně zachycuje dobové složení parforsní společnosti včetně hrabat Kinských či Thurn Taxisových. Bylo by však mylné domnívat se, že sbírky slatiňanského zámku jsou specializovány pouze na malířské umění, návštěvníci si zde mohou prohlédnout například i kopie soch Adriana de Vriese ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze, kolekci historického porcelánu nebo vzácný dekret Jeho Milosti, císaře Rudolfa II. z roku 1579, kterým císař udělil hřebčínu v Kladrubech nad Labem statut císařského dvorního hřebčína. Muzeum nezapomíná ani na sportovní, a to především dostihové využití koní – jednou z dalších lahůdek, které v prostorách zámku může návštěvník spatřit je kupříkladu i nejstarší dres vítěze Velké liverpoolské, který se vůbec zachoval. Svůj dres muzeu v letošním roce při slavnostním zahájení sezóny dne 1. dubna věnuje i jediný šestinásobný vítěz Velké pardubické žokej Josef Váňa. Muzeum v průběhu roku pořádá i řadu doprovodných akcí – výstavy, koncerty, konference či besedy s významnými osobnostmi chovu, jezdeckého či dostihového sportu. Velké oblibě se těší i letní noční prohlídky muzea, na kterých se návštěvníci mohou setkat například s Latou Brandisovou – jedinou vítězkou Velké pardubické – nebo knížetem Karlem Kinským. Slatiňanský zámek je též vyhledávaným místem pro konání svateb, neboť poskytuje jedinečnou možnost uspořádání obřadu jak v interiérech zámku, tak v jeho zahradách.

Další zprávy z kategorie "Kultura"

19.9.

Krajské dožínky nabídnou v neděli program na Zámku Pardubice i Pernštýnském náměstí

Na pardubickém zámku vše vypukne už dopoledne v 10 hodin. Můžete se tu seznámit s tradicemi dožínek – oslav sklizně, řemesel i gastronomie.

Kultura celý článek
7.10.

Plný kapsy šutrů pobaví diváky

Oceňovaná komedie nabízí kromě zábavy i okamžiky k zamyšlení. Hra od irské autorky Marie Jonesové v podání souboru Amadis.

Kultura celý článek
20.8.

MFF Červený Kostelec zahajuje Vlastou Redlem a korejským bubnováním

Diváci mají jedinečnou možnost se naučit folklorní tance z dalekých zemí světa přímo pod vedením tanečních souborů.

Kultura celý článek
14.1.

Koncert pro kardiologii "Simulantenbande vaří s filharmoniky"

Filharmonici zahrají upravené rockové a bluesové skladby. Simulantenbande představí výběr ze svého repertoáru, zejména bluesové standardy a bigbítové skladby legendárních kapel ze šedesátých let minulého století jako Rolling Stones, Yardbirds či Doors.

Kultura celý článek
2.11.

Východočeské divadlo přivítalo stotisícího diváka roku 2015

S pardubickým divadlem jsem velmi spokojená. Nejraději mám psychologické hry a dobré muzikály. Poukázky na celoroční předplatné určitě využijeme, pardubickému divadlu zůstaneme i nadále věrní.“

Kultura celý článek
25.2.

Pozvánka do Galerie Univerzity Pardubice na výstavu:Jaroslav J. Alt – Obrazy, kresby

Výstava obrazů a maleb Jaroslava Alta v Galerii Univerzity Pardubice je ke zhlédnutí ve vestibulu Univerzitní knihovny a potrvá do 5. dubna. Je otevřena tradičně od pondělí do pátku od 8 do 18 hodin, v sobotu od 8 do 12 hodin. Vstup je volný.

Kultura celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting