Kam se poděly české a moravské tance? V tanečních se učí jen polka

4.12.

Kam se poděly české a moravské tance? V tanečních se učí jen polka

Pardubice - Po podzimních tanečních hodinách nastala doba předvánočních prodloužených tanečních kurzů.  Ať jde člověk do tanečních v Pardubicích, Brně či Ostravě, učí se foxtrot, blues, walz, valčík, polku, tango, sambu, rumbu, cha-chu  nebo jive. Využít se tyto tance dají na městských plesech, ale kdybyste zavítali na taneční zábavu do tradičních, především moravských vesnic, vůbec s tím neobstojíte.

Vždyť waltz, slowfox či quickstep jsou anglické tance, foxtrot, blues či jive  severoamerické, rumba a cha-cha středoamerické, samba je tanec jihoamerický, tango latinskoamerický. Aspoň trochu místopisně blízký je valčík původu rakousko-německého a jediný český tanec, který se v tanečních učí, je polka.

Jenže co takový kvapík, čtverylka, odzemek, verbuňk, ondráš, kalamajka, skočná či maděra? Živý český folklór se pomalu vytrácí, udržuje se jen v menších dědinách na Moravě, v Čechách pak snad jedině na Chodsku. V paměti lidí ho pak pomáhají udržovat folklórní soubory v celé republice.

O rozkvětu a úpadku původních slovanských a posléze českých a moravských tanců jsme se bavili s pardubickou folkloristkou Lenkou Šťastnou.

Díky českým tanečním aby si skutečně mládež myslela, že v Čechách či na Moravě se jen hopsala polka, když se nic jiného místního nenaučí. Ale vezměme to pěkně od začátku. Polka také není prapůvod tance v českých zemích. Vznikla až kolem roku 1830. Co tu bylo úplně nejdříve?

Lenka Šťastná: Původně u nás byly vydupávané zemité slovanské tance, slovanské rituály, slovanské bohoslužby. Jak se komunikovala s bohy? Tancem, tanečními rituály. Jak se přivolával déšť? Tancem. Je to i tím, že když se stále opakuje nějaký taneční motiv, taneční pohyb, dostane se člověk do pocitu absolutní euforie, do transu. Byl to vlastně návrat do pravěku a funguje to i dnes. Podívejte se na hudební styl „house“, to je přece to samé – opakování téhož pohybu.

Jak dlouho se u nás ty slovanské tance a rituály udržely?

Dlouho. Původem pravěké obětní rituály jsou dochované i v lidové tvorbě. V písních i tancích se obětní magie dochovala ještě v 19. století, třeba i u nás v Kuněticích. Utloukání beránka, zabíjení kohoutka, mimochodem dost morbidní, to vše lze v těch písních z 19. století dohledat.

Jenže lidový tanec se postupně vytrácel…

Zlomem byl velký nástup křesťanství a katolické církve, která tanec odsuzovala a snažila se ho potlačit. Jediný tanec, který uznávala, byl tanec šlechty. Otočné tance, nahoru k božstvu.  Jenže slovanské, pohanské tance, to jsou zemité pohyby vydupávané ze země. Dochovaly se jen v malých vesnicích. Křesťanství se je snažilo vymýtit všude, ale na venkově se jim to nepovedlo a původní kroky se tu udržely.

A ve městech?

Ve velkých městech se ale tančily už aristokratické tance se zcela jinými pohyby. Tanec šlechty se dočkal velkého rozkvětu za francouzského panovníka Ludvíka XIV. Ten byl velikým příznivcem tance a pro jeho zdokonalení a rozvoj nechal v roce 1661 založit Académie Royale de Danse, tedy Královskou akademii tance.

Zatímco na venkově si lidé dál vydupávali své tance „pěkně od podlahy“?

Aristokratické tance se pak dostaly i do lidového prostředí a začalo se to míchat. Menuet, který byl vytvořen právě pro francouzského panovníka Ludvíka XIV., se pak jako minet tančil i u nás na venkově.

Jak se to má s lidovým tancem u nás dnes? Jak jsem zmínila v úvodu, mládež ve velkých městech, tedy pokud nenavštěvuje folklorní soubor, patrně z českých lidových tanců zná jen polku...

Čechy už jsou v rámci globalizace unifikované, ale na Moravě se těch tanců zachoval nespočet. Dědina od dědiny je to jiný tanec. Každý má svůj kroj, své tance – sedlcké, borecké, dolňácké, horňácké, bílovské tance…

Ty tance moravských dědin udržují uměle vytvořené folklorní soubory, nebo jsou stále živé a přirozenou součástí té které vesnice?

Tím, že jsou na kopcích, tak tam globalizace nedorazila v takové síle a tak rychle. Udrželi si tedy svou kulturu, své tradiční kroky. A ten tanec tu stále žije prostřednictvím zdejších tanečních zábav.

Na závěr se chci zeptat: Čím je dána podoba národních lidových tanců? Proč jsme tady tančili a na Moravě a ve folklórních souborech stále ještě tančíme zrovna tyto lidové tance?

Lidový tanec jako takový vychází z naší historie, z náboženství, ze zvyků, z podmínek, v nichž žijeme, z podnebí, ale i z toho, jestli tančíme v botách, nebo bosky. No a třeba tady v Čechách a na Moravě naše tance hodně ovlivnilo i to, že nás církev hodně umravňovala.

-zh-

Další zprávy z kategorie "Společnost"

28.11.

Kam s dosloužilým elektrospotřebičem? Do E-boxu

Kolektivní systém ASEKOL následně zajistí zdarma odvoz a ekologickou likvidaci.

Společnost celý článek
7.1.

Pardubice odmítají otevření skládky nebezpečného odpadu dalším dodavatelům

V devadesátých letech byla skládka STOH V pro ukládání tuhých a netoxických odpadů povolena pouze pro VCHZ Synthesia (dnes Synthesia a.s. a další subjekty, které v areálu Semtín působí) s tím, že zde měly být ukládány převážně odpady VCHZ, což bylo zakotveno i v původních platných provozních řádech. 4. změna integrovaného povolení pro skládku STOH V nově umožňuje majiteli skládky běžně na ni ukládat ročně až 7700 tun nebezpečného ale i komunálního odpadu i od externích subjektů.

Společnost celý článek
3.5.

Vysokoškolský majáles v Pardubicích

Ve středu 4. května odpoledne v Atrium paláci Pardubice na Masarykově náměstí v Pardubicích bude zahájen letošní MAJÁLES v rámci tzv. „KRÁLOVSKÉ STŘEDY“, na níž bude zvolen a slavnostně korunován nový král/královna letošního Majálesu, kterému rektor Univerzity Pardubice profesor Miroslav Ludwig a zástupce města - primátor Statutárního města Pardubice Martin Charvát předají vládu nad univerzitou a městem na dobu majálesových oslav. Hlavní host královské středy bude pardubická kapela Ready Kirken a další. Odpolední program v Atrium paláci Pardubice začne ve 14:00 hodin, korunovace krále Majálesu proběhne v 18:00 hodin.

Společnost celý článek
25.1.

Chemlonové koberečky a mravenci z drátů

Ty pak sloužily nejen pro výzdobu paneláků, ale i venkovských světniček, dílen, kanceláří nebo hospod.

Společnost celý článek
2.5.

Hejtman projevil zájem o situaci v Explosii

Odboráři mají obavy o budoucnost podniku v souvislosti s privatizací. S těmito informacemi přišli dnes zástupci zaměstnanců podniku Dana Chvojková, Josef Hostinský a Karol Ševčík na hejtmanství.

Společnost celý článek
31.7.

RESCUE zachraňovali ve Dvoře Královém

Muž 28 let utrpěl při nárazu autem otevřenou zlomeninu bérce, nepěkně se odřel v oblasti horních končetin a ztratil vědomí.

Společnost celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting