Kam se poděly české a moravské tance? V tanečních se učí jen polka

4.12.

Kam se poděly české a moravské tance? V tanečních se učí jen polka

Pardubice - Po podzimních tanečních hodinách nastala doba předvánočních prodloužených tanečních kurzů.  Ať jde člověk do tanečních v Pardubicích, Brně či Ostravě, učí se foxtrot, blues, walz, valčík, polku, tango, sambu, rumbu, cha-chu  nebo jive. Využít se tyto tance dají na městských plesech, ale kdybyste zavítali na taneční zábavu do tradičních, především moravských vesnic, vůbec s tím neobstojíte.

Vždyť waltz, slowfox či quickstep jsou anglické tance, foxtrot, blues či jive  severoamerické, rumba a cha-cha středoamerické, samba je tanec jihoamerický, tango latinskoamerický. Aspoň trochu místopisně blízký je valčík původu rakousko-německého a jediný český tanec, který se v tanečních učí, je polka.

Jenže co takový kvapík, čtverylka, odzemek, verbuňk, ondráš, kalamajka, skočná či maděra? Živý český folklór se pomalu vytrácí, udržuje se jen v menších dědinách na Moravě, v Čechách pak snad jedině na Chodsku. V paměti lidí ho pak pomáhají udržovat folklórní soubory v celé republice.

O rozkvětu a úpadku původních slovanských a posléze českých a moravských tanců jsme se bavili s pardubickou folkloristkou Lenkou Šťastnou.

Díky českým tanečním aby si skutečně mládež myslela, že v Čechách či na Moravě se jen hopsala polka, když se nic jiného místního nenaučí. Ale vezměme to pěkně od začátku. Polka také není prapůvod tance v českých zemích. Vznikla až kolem roku 1830. Co tu bylo úplně nejdříve?

Lenka Šťastná: Původně u nás byly vydupávané zemité slovanské tance, slovanské rituály, slovanské bohoslužby. Jak se komunikovala s bohy? Tancem, tanečními rituály. Jak se přivolával déšť? Tancem. Je to i tím, že když se stále opakuje nějaký taneční motiv, taneční pohyb, dostane se člověk do pocitu absolutní euforie, do transu. Byl to vlastně návrat do pravěku a funguje to i dnes. Podívejte se na hudební styl „house“, to je přece to samé – opakování téhož pohybu.

Jak dlouho se u nás ty slovanské tance a rituály udržely?

Dlouho. Původem pravěké obětní rituály jsou dochované i v lidové tvorbě. V písních i tancích se obětní magie dochovala ještě v 19. století, třeba i u nás v Kuněticích. Utloukání beránka, zabíjení kohoutka, mimochodem dost morbidní, to vše lze v těch písních z 19. století dohledat.

Jenže lidový tanec se postupně vytrácel…

Zlomem byl velký nástup křesťanství a katolické církve, která tanec odsuzovala a snažila se ho potlačit. Jediný tanec, který uznávala, byl tanec šlechty. Otočné tance, nahoru k božstvu.  Jenže slovanské, pohanské tance, to jsou zemité pohyby vydupávané ze země. Dochovaly se jen v malých vesnicích. Křesťanství se je snažilo vymýtit všude, ale na venkově se jim to nepovedlo a původní kroky se tu udržely.

A ve městech?

Ve velkých městech se ale tančily už aristokratické tance se zcela jinými pohyby. Tanec šlechty se dočkal velkého rozkvětu za francouzského panovníka Ludvíka XIV. Ten byl velikým příznivcem tance a pro jeho zdokonalení a rozvoj nechal v roce 1661 založit Académie Royale de Danse, tedy Královskou akademii tance.

Zatímco na venkově si lidé dál vydupávali své tance „pěkně od podlahy“?

Aristokratické tance se pak dostaly i do lidového prostředí a začalo se to míchat. Menuet, který byl vytvořen právě pro francouzského panovníka Ludvíka XIV., se pak jako minet tančil i u nás na venkově.

Jak se to má s lidovým tancem u nás dnes? Jak jsem zmínila v úvodu, mládež ve velkých městech, tedy pokud nenavštěvuje folklorní soubor, patrně z českých lidových tanců zná jen polku...

Čechy už jsou v rámci globalizace unifikované, ale na Moravě se těch tanců zachoval nespočet. Dědina od dědiny je to jiný tanec. Každý má svůj kroj, své tance – sedlcké, borecké, dolňácké, horňácké, bílovské tance…

Ty tance moravských dědin udržují uměle vytvořené folklorní soubory, nebo jsou stále živé a přirozenou součástí té které vesnice?

Tím, že jsou na kopcích, tak tam globalizace nedorazila v takové síle a tak rychle. Udrželi si tedy svou kulturu, své tradiční kroky. A ten tanec tu stále žije prostřednictvím zdejších tanečních zábav.

Na závěr se chci zeptat: Čím je dána podoba národních lidových tanců? Proč jsme tady tančili a na Moravě a ve folklórních souborech stále ještě tančíme zrovna tyto lidové tance?

Lidový tanec jako takový vychází z naší historie, z náboženství, ze zvyků, z podmínek, v nichž žijeme, z podnebí, ale i z toho, jestli tančíme v botách, nebo bosky. No a třeba tady v Čechách a na Moravě naše tance hodně ovlivnilo i to, že nás církev hodně umravňovala.

-zh-

Další zprávy z kategorie "Společnost"

18.3.

Již pátým rokem děti ležící v Pardubické nemocnici vyrábějí pestrobarevné záložky do knih, jimiž pak potěší pacienty Geriatrického centra.

„Jsou moc krásné a všem dětem za ně velice děkujeme. Z předávání záložek se již stala příjemná tradice. Jsou to dárky od nejmladších pacientů naší nemocnice pro ty nejstarší, což je moc milé,“ řekla Diana Hanzlíková, vrchní sestra Geriatrického centra.

Společnost celý článek
6.2.

Modernizace letiště je v pořádku, evropské peníze potečou dál

Takový je závěr znaleckého posudku, který měl odhalit případné pochybení při výběru zhotovitele této veřejné zakázky.

Společnost celý článek
26.4.

Interdisciplinarita v péči o kulturní dědictví v Litomyšli

Konference začíná ve čtvrtek 10:00 hodin, v pátek potom v 9:30 hodin. Účast na konferenci je bezplatná.

Společnost celý článek
9.1.

Silver A v paměti tří generací

Akci pořádá tradičně Památník Lidice, pod který patří i památník Ležáky, pod záštitou Ministerstva kultury a ve spolupráci s Pardubickým krajem, městem Pardubice, městem Sezemice, Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou a Janou Bobošíkovou.

Společnost celý článek
6.1.

Pátráme po patnáctiletém chlapci

Pohřešovaný je 160 centimetrů vysoký, má modré oči a krátké blond vlasy.

Společnost celý článek
25.9.

Město Pardubice se chce lépe starat o zeleň

Na základě dlouhodobé profesní spolupráce předsedy komise pro životní prostředí Ing. Františka Weisbauera s Ing. Jiřím Rozsypálkem z Mendelovy univerzity v Brně Rada města Pardubice schválila připojení k projektu: „Nové technologie a postupy umožňující existenci a prosperitu dřevin v urbanizovaném prostředí, a tím i výrazné zlepšení prostředí pro život ve městech (SS01020262)“.

Společnost celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting