Ministerstvo projednávalo nominaci Východočeského loutkářství

14.6.

Ministerstvo projednávalo nominaci Východočeského loutkářství

Národní radě pro tradiční lidovou kulturu Ministerstva kultury ČR byla včera předložena nominace „východočeského loutkářství“ k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. Prezentovali ji zástupci Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství, jehož členy jsou členové amatérských loutkářských souborů i zástupci profesionálních institucí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Na tom, že východočeské loutkářství je jedinečným kulturním fenoménem, zasluhujícím si naši trvalou ochranu a podporu, se shodli i hejtmani obou krajů – Lubomír Franc a Radko Martínek. Také proto v únoru letošního roku společně podali na ministerstvo kultury žádost o jeho zápis do národního seznamu. Předkladatelé včerejší nominace představili východočeské loutkářství od počátku až do současnosti nejen v rozsáhlém odborném textu, ale i prostřednictvím filmového dokumentu. K nominačnímu návrhu budou následně vypracovány expertní posudky a Národní rada MK ČR na svém podzimním zasedání rozhodne, zda návrh doporučí ministryni kultury Aleně Hanákové k podpisu. Malé velké divadlo Dvacetiminutový snímek režiséra Miloslava Kučery zachycuje kontinuitu východočeského loutkářství záběry z historických expozic (Muzea loutkářských kultur v Chrudimi či Labyrintu Divadla DRAK) a zároveň ukázkami z činnosti současných loutkářů v Jaroměři, Hradci Králové, Chrudimi, Chocni, ve Svitavách i na Kuksu, kterým stejně jako jejich předchůdcům nechybí tvořivost, hravost a nadšení. „Nechtěli jsme natočit film jen pro jedno použití. Snímek bude sloužit k širší propagaci východočeského loutkářství,“ uvedla jeho dramaturgyně a publicistka Lenka Jaklová. „Dokument odhaluje nové souvislosti a bude překvapením zejména pro laickou veřejnost. Vyvrací mimo jiné legendu o tom, že nejstarším známým českým loutkářem byl Matěj Kopecký. Ten se sice narodil ve východních Čechách – v Libčanech u Hradce Králové, ale skutečným „patriarchou“ českých kočovných loutkářů byl Jan Jiří Brát ze Studnice u Náchoda. Zásluhou historika Stanislava Bohadla přinášíme rovněž doklady o jednom z prvních loutkářských představení na našem území. Už v roce 1697 bavil s loutkou Pulcinella Šporkovy lázeňské hosty na Kuksu marionetář J. CH. Neumann se svou rodinou. “ Filmový dokument s příznačným názvem Malé velké divadlo vznikl s finanční podporou Královéhradeckého a Pardubického kraje a bude představen v rámci letošního Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové, dále na 61. ročníku Loutkářské Chrudimi a rovněž na festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks. „A pokud - jak věřím - budeme úspěšní, rádi bychom jej promítli také občanům Studnice u Náchoda, v rodišti J. J. Bráta, kde jsme loni zahájili kampaň usilující o zápis východočeského loutkářství na „národní seznam,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. O národním seznamu Na tento seznam jsou zařazovány tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. S vlastním zápisem je spojena nejen prestiž, ale zejména významná ochrana a finanční podpora. Pro kontinuitu fenoménu východočeského loutkářství by v případě zápisu mohlo mnohé učinit Ministerstvo kultury ČR – především prostřednictvím dotačních programů na propagaci loutkářství a také podporou vzdělávání nejmladší loutkářské generace. Odpovědnosti se ale nebrání ani představitelé obou krajů, kteří by loutkářství ve větší míře rádi využili v rámci cestovního ruchu, jak uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. O východočeském loutkářství Panáci, pimprlata, loutky. Podle způsobu, jakým je loutkář vodí, se loutky dělí na závěsné (marionety) a spodové (maňásky, javajky…). Na našem území baví své publikum už více než tři století. Ve východních Čechách je jejich nejstarší historie spjata se jmény kočovných loutkářských rodin z druhé poloviny 18. století: Meissnerů, Vídů, Finků, Hanušů a Šimků. Ti se původně inspirovali divadelními produkcemi italských a německojazyčných kočovných marionetářů, od nichž se brzy odlišili dramaturgicky. Na rozdíl od zahraničních marionetářů se místní loutkáři orientovali na venkov s česky mluvícím obyvatelstvem. Skutečného zlidovění se loutkářství dočkalo v 19. století zásluhou ochotnických souborů. Ve východních Čechách byly zastoupeny vůbec nejpočetněji. Loutkové divadlo se tu hrálo snad v každém městě a každé vesnici. Mezi významná střediska patřily: Hradec Králové, Sobotka, Hronov, Vysoké nad Jizerou, Jaroměř, Polička, Choceň a jiné. Tato kontinuita dnes pokračuje ve čtyřech desítkách východočeských obcí a měst. Na staletou tradici navázaly ve druhé polovině 20. století také profesionální instituce (Divadlo DRAK v Hradci Králové a Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi), které se staly nadregionálními centry loutkářských aktivit a velkou inspirací pro amatéry. Zrodili se tak kontinuálně fungující soubory a fascinující osobnosti jako Jan Dvořák, František Vítek, Věra Říčařová, Petr Matásek, otec a syn Kroftové, Jarmila Vlčková a Jiří Vyšohlíd, Karel Šefrna, Jiří Jelínek a mnozí další. A právě tato symbióza amatérského a profesionálního loutkářství – jinde v Čechách zcela ojedinělá – je jedním z charakteristických znaků zdejšího loutkářství. Jaké jsou ty další? 12 „NEJ“ východočeského loutkářství · První český loutkář Jan Jiří Brát (1724-1805) – ze Studnice u Náchoda. Zakladatel rodinné dynastie loutkářů křižujících v 18. a 19. století Evropu. · Legendární loutkář Matěj Kopecký, o víc než generaci mladší než J. J. Brát; narodil se v Libčanech u Hradce Králové. · Nejstarší opisy českých loutkových divadel z konce 18. století – dochovaly se zásluhou kočovných loutkářů Meissnerů z Nové Paky. · Suchardovská škola – věhlasná řezbářská dílna rodu Suchardů v Nové Pace; nejvýznamnější tvůrce marionet pro zdejší, ale i další loutkáře. · První doložená hra pro neprofesionální loutkové divadlo – masopustní fraška Koš (1838) pro zámecké divadlo v Litomyšli z pera M. D. Rettigové. · Nejdéle souvisle působící loutkářská firma v republice – APAS (Anna Preclíková a synové) v Josefově; vyráběla loutky v letech 1929 – 2007. · Jeden z nejstarších amatérských loutkářských souborů v republice – Kacafírek, Chrudim (od r. 1915) · Jeden z nejlepších amatérských loutkářských souborů v Čechách a na Moravě – Céčko, Svitavy (od r. 1970) · Mezinárodně proslulé loutkové Divadlo DRAK v Hradci Králové (od r. 1958) · Nejoriginálnější mezinárodní divadelní laboratoř – Labyrint Divadla DRAK (od r. 2010); interaktivní herna a anatomie loutkového divadla. · První muzeum loutek v republice – Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (od r. 1972) · Nejstarší festival amatérského loutkového divadla na světě – Loutkářská Chrudim (od r. 1951) Autor: Lenka Jaklová

Další zprávy z kategorie "Společnost"

28.7.

Město umožní veřejnou bezdrátovou síť v budovách Magistrátu

Bezdrátová wifi síť bude omezena rychlostí, obsahem i délkou připojení. Bude poskytována bezplatně pro všechny klienty magistrátu.

Společnost celý článek
26.6.

Den otevřených dveří

Zájemce upoutala praktická ukázka kriminalistické techniky a v neposlední řadě i protiúderový oděv s neprůstřelnou vestou a helmou vše používané policisty zařazených v pořádkové jednotce Krajského ředitelství policie Pardubického kraje.

Společnost celý článek
3.11.

V centru Pardubic zůstávají zrušené vyhrazené jízdní pruhy

Původně vyhrazené jízdní pruhy na Masarykově náměstí, Sukově třídě a náměstí Republiky budou i nadále sloužit veškeré dopravě. Průjezdnost vozidel v centru Pardubic se díky stávajícímu režimu zlepšila. Městská rada se i přesto bude tímto tématem zhruba za půl roku znovu zabývat.

Společnost celý článek
5.5.

Optimalizace dopravy na Skutečsku má zelenou

Za tyto spoje kraj ročně zaplatí dopravci prokazatelnou ztrátu přesahující jedenáct milionů korun.

Společnost celý článek
20.7.

Pardubičtí radní řekli radaru své „ano“

Rada města Pardubice podpořila na své úterní řádné schůzi zapojení České republiky do systému protiraketové obrany.

Společnost celý článek
16.12.

Kavárna Universitas zakončí rok 2015 povídáním o Mistru Janu Husovi

„V prosincové Kavárně Universitas dostaneme odpovědi například na to, jak se stal Jan Hus kacířem v očích církve, jak probíhal koncil v Kostnici nebo co následovalo v českých zemích po jeho upálení. Dozvíme se však i řadu dalších zajímavostí z reformátorova života,“ dodává studentská organizátorka a upozorňuje, že se Kavárna otevírá tentokrát již v 18 hodin.

Společnost celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting