Omítnout či neomítnout

8.7.

Omítnout či neomítnout

Pardubice stojí před rozhodnutím, jakou cestou se vydat při opravě Zelené brány. Plášť věže, která je významnou renesanční památkou a dominantou města, chátrá, a je třeba jej opravit. Město nyní na webových stránkách spustilo anketu, jejímž prostřednictvím chce zjistit, jak obyvatelé města přijmou variantu doporučovanou odborníky, tedy navrácení věže do původní omítnuté podoby.
Pro všechny, kteří se chtějí ankety na webu města zúčastnit, i pro ty, kteří si „jen“ chtějí udělat vlastní názor na to, zda Zelená brána potřebuje důslednou opravu v podobě obnovy omítky, nebo by bylo lepší zvolit méně efektivní opravu, při níž by ale zůstal zachován stávající kamenný vzhled věže, jsou určeny následující řádky.
Jak šel čas?
„Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. A je třeba říci, že i tehdy zásadní změna vzhledu Zelené brány vyvolala vlnu kritiky,“ řekl Ing. arch. Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu. Zásah byl tehdy označován za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. Po sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická a původní a návrh na omítnutí, bez znalosti problému, řadou lidí zatracován.
Jaký je skutečný stav věže Zelené brány?
Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolněním zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec. Posudek hovoří o jeho nízké pevnosti, způsobené jak použitými materiály, tak způsobem zdění. Mimo jiné konstrukce věže, zejména v místech oslabených okenními otvory, vykazuje vertikální trhliny, a projevují se na ní objemové změny v důsledku působení teplot. Především v horkých měsících je režné zdivo pláště věže vystaveno teplotnímu namáhání na rozdíl od chladného jádra zdiva. Odstranění omítek v roce 1912 urychlilo degradace povrchu zdiva nejen vlivem kyselých dešťů, ale právě také přímým teplotním namáháním.
Jak památku opravit?
Špatný technický stav památky, která musela být před několika lety staticky zajištěna, může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jedná se o tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy. Typ omítky bude samozřejmě pečlivě testován, jak z hlediska přídržnosti k podkladu, tak tradičního materiálového složení malty i způsobu jejího nanášení.  Musí respektovat nerovnost zdiva, u vystouplých solitérních kamenů má mírně překrývat jejich povrch. Architektonické články uměleckořemeslného charakteru, tj. obvodová kamenná římsa, ostění oken, pískovcový portál průjezdu a erby z umělého kamene mají být restaurátorsky ošetřeny a zachovány v původní podobě. To je metoda doporučená městu odborníky.
Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naší Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší zmíněné teplotní namáhání a tedy i postupnou degradaci zdiva.  Konzervaci kamenů je navíc třeba periodicky (maximálně po pěti letech) obnovovat. Tyto práce, mající charakter kvalifikované restaurátorské práce, by tedy byly pro město do budoucna pravidelnou finanční zátěží.
Taková jsou ve zkratce fakta. Lze pochopit nostalgii s níž se někteří z nás nechtějí rozloučit s představou Zelené brány, jak ji vídají od svého dětství. Na druhé straně, Zelená brána tu stojí již déle než půl tisíciletí a jistě bychom chtěli, aby se z jejího ochozu mohlo dívat na město ještě mnoho generací.  Anketa, v níž můžete vyjádřit svůj názor na jednu či druhou metodu opravy bude na www.pardubice.eu/zelenabrana  dostupná po dobu letních prázdnin.
Zdroj: pardubice.eu

Další zprávy z kategorie "Společnost"

22.12.

Sněhuláci bojovali za Ježíška před Úřadem vlády

Doposud se za Ježíška podepsalo více než dvacet jedna tisíc lidí z šedesáti tří zemí světa.

Společnost celý článek
2.1.

V pardubické porodnici se narodil jako první dítě v roce 2014 chlapec Pavel

Ve srovnání s minulými pěti lety se na narození prvního dítěte nového roku čekalo ve zdejší porodnici nejdéle. První miminka v letech 2009 až 2013 se narodila už v průběhu dopoledne. Nejpozději to bylo v roce 2010, kdy chlapec Tadeáš přišel na svět v 9.32 hodin. Letos tomu tak bylo až v odpoledních hodinách.

Společnost celý článek
17.2.

Loutkářská expozice se na HOLIDAY WORLD libíla ze všech nejvíce

Na stánku se návštěvníci velerhu mohou inspirovat k nejrůznějším výletům ve všech regionech východních Čech a dozvědět se novinky na nadcházející turistickou sezónu. Společná expozice je navržena do podoby malého kočovného divadélka či maringotky s pódiem a oponou a doplněna zapůjčenými loutkami z Královéhradeckého loutkového Divadla Drak a z Pippichova divadla z Chrudimi.

Společnost celý článek
12.3.

Hiporehabilitace bude v kraji dostupná více dětem

Úspěšné organizace z dvanácti krajů vybrala na základě předložených projektů správní rada Nadačního fondu Tesco.

Společnost celý článek
25.11.

Hejtman Martínek předával dotační dekrety

Investovat do svého zámku se chystají také v Cholticích.

Společnost celý článek
23.1.

Policie České republiky – KŘP Pardubického kraje

Prohlídka policejního vozidla, uniforem a preventivní rady pro nejmenší.

Společnost celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting