„Už v dětství jsem navrhovala vlastní pokojíky pro panenky“, říká podnikatelka roku Hana Matějková

11.11.

„Už v dětství jsem navrhovala vlastní pokojíky pro panenky“, říká podnikatelka roku Hana Matějková

Pardubická bytová designérka Hana Matějková uspěla v soutěži Živnostník roku 2016, kde byla vyhlášena nejlepší podnikatelkou v rámci Pardubického kraje. Své profesi se věnuje od roku 2014, přichází s novými nápady, portfolio úspěšných realizací se nadále rozšiřuje. Zisk ocenění je prozatímním vrcholem kariéry, neznamená však pomyslné usnutí na vavřínech. Hana Matějková již nyní plánuje další rozvojové aktivity, které by mohly pozitivně ovlivnit život lidí ve městě. Na začátku její cesty však byl projekt Koalice nevládek Pardubicka „Paní svého času díky podnikání“, kterého se Hanka úspěšně zúčastnila. Z jejího životního směřování máme velikou radost, zároveň jsme byli zvědaví na detaily okolo její úspěšné kariéry. Pojďme se proto podívat, co vše se poslední dobou okolo Hanky událo.

Gratulujeme ještě jednou k zisku ocenění v soutěži! Popište nám prosím, jaký byl její průběh?
Nejprve jsem se dozvěděla, že mne na ocenění nominovaly moje kolegyně z práce. V ocenění Živnostník roku se sešlo celkem 6 500 přihlášek z celé republiky. Každý kraj však měl vlastní kategorii. První radost přišla už v červnu 2016, kdy mi zástupci soutěže zaslali oznámení, že jsem se dostala mezi deset finalistů.

A na samotném finále přišel onen úspěch… Sdělila vám porota, proč si vybrala zrovna vás jako vítěze?
Říkali, že jsem se jim líbila od začátku.  Byla jsem pro porotu jediná, která ji něco ukázala, neboť jsem jim přinesla svoje portfolio a projekty. Stejně jako ostatní, jsem také měla dvě minuty, kdy jsem mluvila před publikem a prezentovala se. V rámci soutěže jsme také měli dopředu poslat povídání o sobě - můj příběh, proč vše dělám.

Povězte tedy, jaký je váš příběh? Co vás k vlastnímu podnikání přivedlo?
První impuls byl před odchodem na mateřskou dovolenou, kdy jsem se začala logicky zajímat o vybavení pokojíčku, protože jsme předělávali do té doby nevyužívaný pokoj. Začala se tedy shánět po nějakém možném vybavení a zařízení pro dětský pokoj. Hledala jsem i na internetu, zda jsou v našem kraji specialisté, kteří by mi s tím případně pomohli. Zjistila jsem ale, že nejsou. Musela jsem si proto vystačit sama. Začala jsem zařizovat pokojíček pro svoje dítě a zjistila, že mě to moc baví. Tak moc, že jsem poté předělala celý byt. (smích) Ano, už v ten moment jsem si podvědomě s myšlenkou uplatnění v bytovém designu pohrávala, nevěnovala jsem ji ale tolik pozornosti.
Poté jsem se přihlásila do projektu Koalice nevládek Pardubicka s názvem „Paní svého času díky podnikání“. Šlo o komplex vzdělávacích kurzů, které byly zaměřeny jak všeobecně na podnikání, tak i na motivační semináře. Právě ty mi velmi otevřely oči. Probíhal na nich například rozbor pocitů a činností, které dělám ráda a při kterých zažívám pocit štěstí a přinášejí mi vnitřní uspokojení – a hádejte, vyšla mi právě profese interiérové designérky!  Velmi fajn také bylo, že jsem si tuto profesi „neurčila“ pouze sama. Při semináři vás totiž „hodnotili“ i další účastníci – lidé, které jsem tento den viděla poprvé – i oni mi určili tuto profesi. Říkala jsem si, že to už asi nebude náhoda…
V rámci projektu mi poté Koalice nevládek Pardubicka umožnila také rekvalifikaci. Ta pro mě byla v dané době zásadní, neboť jsem byla na rodičovské dovolené a v rodinném rozpočtu nebyly volné prostředky na zaplacení rekvalifikace. Ihned po absolvování rekvalifikace jsem si zřídila živnostenský list a nyní se již dva roky věnuji své vysněné profesi.

Zdá se, že vše dobře dopadlo. Našla jste se v něčem, co cítíte, že máte ráda. Možná tomu tak mělo být odjakživa.
Nějakým způsobem jsem k tomu od malička inklinovala. A postupem času vám to vše docvakne. Ano, když si stavíte pokojíčky pro panenky, z krabic od bot nějaké domečky a tak, víte, že na tom něco bude.  Když jsem si chtěla zařídit v 10 letech svůj pokoj, tak mi otec vyrobil z papíru půdorys a v měřítku mi vystříhal skříňky, které jsem tehdy v pokoji měla, ať si je tam rozmístím sama. Už tehdy jsem si zařizovala pokoj na základě půdorysu a modelů, což jsou věci, se kterými vlastně pracuji doteď, takže tak nějak mi to všechno zapadlo do sebe. 
Jaké jsou Vaše další aktivity?

Částečně pracuji i pro Czechinvest, kde jsem působila před rodičovskou dovolenou. Nyní se totiž začínají rozbíhat aktivity na podporu kreativního průmyslu. Vše se mi tedy pěkně prolíná a chci pomoci této myšlence. Vidím velký potenciál u firem - mohly by se zabývat více designem a využívat více produktových designérů a hledat s nimi nová řešení.

Takže byste rovnou mohla být ambasadorkou rozvoje designu v našem kraji… 
Zdá se tomu tak, zatím se tomu za Czechinvest věnuji jako jediná. Když sháním zařízení pro své klienty do jejich domácností, tak chodím po firmách a dívám se, jak jejich výrobky vypadají. Vidím, že po technické stránce jsou super, ale po designové jim něco schází. Byla jsem ve firmě, co vyrábí designová zrcadla. Jsou úspěšní, dodávali na zaoceánské lodě, mají dva tři hezké designové kousky, ale zbytek sortimentu není tolik estetický. Když jsem se ptala, kdo jim vše navrhuje, tak řekli, že oni sami. Vlastně je ani nenapadne, že by mohli zaplatit někoho, kdo jim s tím pomůže. Věří, že je to hezké, že to zvládnou sami. Ale oni jsou technici, kteří se na to dívají svýma očima, a nenapadne je sledovat estetiku. Proto je osvěta v této oblasti velmi potřeba, firmám se dá ukázat, že design může být jejich konkurenční výhoda.

Myslíte, že u nás lidé mají estetické cítění?
Myslím, že ano, neboť v tomto máme tradici. Za 1. republiky nebo v 60. letech vznikaly kvalitní produkty a architektura, ale období minulého režimu, který se snažil potlačit vše lidské v lidech, všechno individuální, jakoukoliv snahu o výjimečnost, zranilo i estetické cítění. Je potřeba se s tím nějak vyrovnat a navázat na slavnou historii. Obrat k lepšímu je stále možný a vlastně se i děje. Existují různé akce na podporu designu jako Designblok v Praze nebo Meat Design v Ostravě. Obecně se do podvědomí lidí dostává fakt, že existují věci, které byť jsou dražší nebo hůře dostupné, tak vám mohou přinést nějaké vnitřní uspokojení.

Máte i nějaký plán, jak tyto myšlenky podpořit v našem kraji?
Do budoucna bych v Pardubicích chtěla uspořádat nějakou akci právě na podporu designu, obecně něco jako zmíněný Designblok v Praze – přehlídku designérů a jejich produktů pro širokou veřejnost – když to funguje jinde, tak proč ne v Pardubicích.
Další možností je poté propojování firem se studenty a designéry. Když firma potřebuje něco designového nebo grafiku, je důležité, aby studenti věděli, že takové firmy existují a mají o tato řešení zájem. Dát oběma stranám šanci se poznat. Předat firmám myšlenku, že když zainventují do designu, budou lépe vidět, budou mít větší výkon a budou působit lepším dojmem. Jde o celkové budování identity firmy.

A mají Pardubice šanci uspět v konkurenci pražských akcí?
U nás právě nic takového nikdy nebylo, je to šance. Jsme spádová aglomerace Hradubicko, významná sídla ve Středočeském kraji také nejsou daleko. A věřím, že máme jednu velkou výhodu, máme totiž jednu krásnou architektonickou stavbu, ve které by mohlo vše proběhnout. O tuto stavbu je právě velký zájem i mezi pražskými designéry – jde o Gočárovy Automatické mlýny. Věřím, že pokud by se v nich vše spojilo, veřejnost by měla zájem se do mlýnů podívat a poznat je. Na této myšlence například založila Ostrava svůj destinační management, jelikož se tam jezdí za technickými památkami. Proč bychom takto nemohli pozdvihnout i Pardubice a přinést sem nové myšlenky.  Pardubice by si takovou osvětu určitě zasloužily.

Můžeme někde po Pardubicích vidět výsledky vaší práce?
Ano, zařizovala jsem například interiér v kavárně Evropa na Pernštýnském náměstí nebo kancelářské prostory v renovované budově u nádraží. Z veřejných míst také například obchůdek České bedýnky – tam jsem kompletně realizovala interiéry nebo naši vlastní kancelář v obchodním centru Grand. Zařizovala jsem však především byty a kanceláře – tedy místa převážně veřejně nepřístupná.

V poslední době řeším hodně interiérový design u firem, neboť i ony si uvědomily, že je potřeba zkultivovat jejich pracovní prostředí. Firmy pochopily, že lidé tráví na pracovišti minimálně 8 hodin denně, je proto potřeba, aby to prostředí bylo odpovídající jak kulturně, tak ergonomicky i esteticky. Některé firmy to vnímají i jako přidanou hodnotu pro své zaměstnance. Když přijímají člověka tak mu nenabízejí jen plat, auto, mobil, ale i prostředí, ve kterém pracuje a to může hrát roli v jeho motivaci k práci. Což je globálně vzato opět zvyšování estetického cítění. Nyní je to tedy zhruba poměr 50:50 u bytových a firemních zakázek.

Koncept naší kanceláře a vize je takový, že já se starám interiéry a kolegyně o reality a finance. Vše funguje tak, že kolegyně mají klienta, který si zařizuje bydlení nebo firemní prostory, přijde za námi do kanceláře, vidí, jak to u nás vypadá, líbí se mu prostředí a se mnou se domluví na vypracování návrhu. Nebo naopak když klientovi zařídím administrativní prostory, pomůžeme mu s jejich inzerováním a návazně s pronájmem. Jednomu klientovi jsme například pomohli najít a zafinancovat nemovitost, připravili jsme mu návrh podoby interiérů i fasády a zařizovaly prohlídky pro zájemce o pronájem. Tomuto klientovi jsem vytvořila i složky s ukázkami řešení jednotlivých bytů, které poté mohl ukázat každému zájemci, který tam přišel, ten si poté prohlížel studii zařízení těch bytů – někteří nájemníci si poté byt zařídili přesně dle mého návrhu. Pro všechny bylo dobré, že zájemci o pronájem rázem viděli, jak celý prostor může vypadat a fungovat. Realitní a finanční obor se s interiéry zkrátka velice prolínají, i když to tak na první pohled nevypadá.

To co říkáte, možná bude působit dojmem, že interiérový design si mohou dovolit pouze lidé s dostatečným finančním zajištěním.

A tohle je právě to, co chci svou prací vyvrátit.  Interiérový design je pro všechny, mám i klienty, kteří mají omezený rozpočet například 50 000 korun – je to jasná hranice a velká výzva. Mým úkolem není nakupovat u designovaných studií a dávat dohromady designové věci, které někde koupím. Mým úkolem je přicházet na řešení, která jsou levná, praktická a nějakým způsobem neotřelá, třeba v obchodě Českých bedýnek se utratilo málo peněz, protože se použily přímo jejich bedýnky. Dívám se hodně, co v těch firmách najdu – jdu do firmy, co se zabývá chemickou výrobou a vidím tam industriální světla a složené barely, tak je navrhnu do vstupu recepce – dva barely, na ně deska a k nim barové židličky – je to více než designové kožené sezení. Často se stane to, že když jste ve firmě zaměstnán tak máte tzv. provozní slepotu. Věci, se kterými se tam setkáváte, vám přijdou běžné, normální, že to nikoho nezajímá, ale tam je právě potřeba ten pohled z venku. Ukázat jim, že v chemické firmě nejsou jen nezajímavé věci jako palety ale je tam i něco, co lidem, kteří s tím nepřijdou běžně do styku, přijde zajímavé. Jako příklad mohu uvést firmu, která se zabývá projektováním kanalizačních systémů. Pracují s vodovodními trubkami, které jim nepřijdou zajímavé, ale ta trubka, když je zvláštním způsobem složená a poskládaná, může nahradit třeba stolovou nohu nebo může být pověšená v interiéru a už to zase něco vypovídá o té firmě. Hodně se mi také líbí polepy na stěny, které symbolizují něco, co je v té firmě zvláštní. Použít se dají i výřezy z polystyrénu – můžete mít jakýkoliv tvar, jakékoliv barvy. Tyto řešení jsou pro všechny, ne pouze pro horních deset tisíc. Dá se říci, že čím nižší rozpočet, tím větší výzva.  Sami často najdete ve sklepě nebo v podkroví kousky nábytku, které se dají zrenovovat, hromada lidí má například pěkný věšák, který když se hezky natře tak je dominantou chodby – můžeme si pomoci z vlastních zdrojů – jen jim dodat ten potřebný nápad. ;)

Další zprávy z kategorie "Společnost"

11.11.

V Kvasinách začali vyrábět Superb Combi

Tento vůz vyšší střední třídy disponuje nadprůměrným prostorem.

Společnost celý článek
8.4.

Kraj je partnerem projektu Label

Svobodný stát Sasko připravuje projekt s názvem LABEL, jehož cílem je využívání a ochrana potenciálů životního prostředí.

Společnost celý článek
11.1.

Čeští vojáci z Afghánistánu se sešli v Pardubicích

K vojákům, z nichž většina patří k pardubické 14. brigádě logistické podpory promluvil i náměstek hejtmana Roman Línek.

Společnost celý článek
8.9.

Pomozte při pátrání po nebezpečných pachatelích

Dosud neznámý pachatel položil na pult jedné z pokladen list papíru, na kterém byl napsán požadavek na vydání peněz.

Společnost celý článek
9.12.

Hasiči likvidovali požár adventního věnce

Svíčky umísťujeme v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů, rozhodně je nedáváme k oknům do průvanu, blízko záclon, v těsné blízkosti sedaček či jiných textilií, ani na poličku nebo skříň, neboť oheň se rychle přenese na nábytek a zařízení bytu.

Společnost celý článek
28.11.

Otevření haly v České Třebové se blíží, další projekty Na Skále budou navazovat

Výstavba nové tělocvičny je pro kultivaci celé oblasti jen prvním krokem, další by měly následovat. „Nezbytná je rekonstrukce atletické dráhy a vůbec celého areálu, protože je léta zanedbávaný. Po nutných opravách by pak v areálu mohli žáci všech škol absolvovat hodiny tělesné výchovy,“ řekl hejtman Netolický a dodal, že město v souvislosti s výstavbou nové tělocvičny upravilo její okolí a vybudovalo nezbytné parkoviště.

Společnost celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting