U konce s koncem světa

18.12.

U konce s koncem světa


Tak a je to tu. Konec světa avizovaný už mayskou civilizací udeří v pátek a nabourá oslavy všem Natáliím. Zemi sežehne smrtící sluneční erupce, roztrhá ji konjunkce planet a zbytky rozpráší záhadná planeta Nibiru. Když nic z toho nevyjde, projdeme alespoň nulovým galaktickým pásmem a na tři dny nás zahalí tma. S tímhle vším je spojeno cimrmanovsky krásně zapamatovatelné, avšak hrozivě vzhlížející datum 21. 12. 2012. Kde je ale pravda?
Konec světa 2012 je zejména internetový fenomén opírající se o řady nesmyslných tvrzení, zpravidla popisujících nějaký apokalyptický scénář astronomických rozměrů. Vychází z předpokladu, že důmyslný Mayský kalendář byl zakončen po dlouhé asi 5125 let trvající periodě a dále nepokračuje. A s tímto koncem kalendáře je údajně spojen i konec lidské civilizace. Ačkoliv je nadmíru jasné, že Mayové zkrátka neviděli důvod v práci na svém důmyslném kalendáři kvůli nedostatku místa na svém kamenném počítadle, jeden hloupý vtip a internetový hoax o pár tisíc let později se obrátil proti přirozené lidské inteligenci ve světovém měřítku. Nikdo už asi nedohledá ten první impuls, který se na internet dostal před několika lety. Kupí se informace – opět zejména prostřednictvím moci internetu – o nejrůznějších „pravdách“ okolo zániku lidstva. Různorodé články autorů, kteří si ani nejsou schopni ověřit fakta, zabírají témata od pseudoduchovních vysvětlení po konspirace, na nichž se podílí vlády světových velmocí a výzkumné úřady jako NASA či ruská kosmická agentura.
Problém je, že se tato nesmyslná tvrzení šíří i bez ohledu na nejistotu v samotném základu věci – v datu konce Mayského kalendáře. Už základní premisa je tedy chybná. Mayové jsou jedna z nejstarších civilizací a rovněž jedna z těch nejinteligentnějších, o které víme. Po jejich zániku trvalo dlouhá staletí, než se podařilo pochopit princip jejich kalendáře a dodnes je kvůli velkým nejistotám v návaznosti na pozdější kalendáře (např. námi používaný Gregoriánský) najít skutečné datum konce jejich datového počtu. Zabývali se tím několik desítek let například čeští vědci, bratři Böhmové, kteří podle jejich slov byli v určitém směru docela nešťastní, když se jejich dlouholetá práce nakonec stala středem zájmu různých konspirátorů, kteří v ní opírali (a stále opírají) svá bludná tvrzení o blížící se apokalypse. Každopádně z výpočtů těchto světově uznávaných českých astrofyziků je zřejmé, že Mayský kalendář končí v přepočtu na náš letopočet s největší pravděpodobností až 14. prosince 2116.
Čeští i světoví astronomové, NASA ani vlády velmocí nic netají. Vítězí lidská hloupost nad přirozeným speticismem a davová hysterie. Případ tohoto „konce světa“ (za posledních 26 let jich bylo vyhlášeno 50) je krásnou ukázkou toho, jak se i moderní vyspělá civilizace může nechat obalamutit fascinujícími tvrzeními, protože jsou zkrátka zajímavější, než nudná fakta. Bohužel na vině je zejména internet, jehož moc tkví v tom, že jej využívá většinové množství celosvětové populace a kdokoliv na něj může vložit cokoliv. V době knih by takové šílenství téměř jistě nenastalo. Knihy musely projít rešerší, vědecko-populární knížky navíc stály před oponujícím znalcem patřičného vydavatelství a teprve velmi oblíbená kniha obeplula svět. Dnes stačí napsat několik textů na internet a dominovým efektem se takový text dostane na druhý konec světa i za několik sekund. Nás astronomy pak lidé zahlcují telefonáty a e-maily se strachem o svůj život na základě nesmyslných tvrzení, která se k nám třeba ještě ani nedostala, protože byla napsána teprve před několika minutami. Takže místo skutečné vědecké či vědecko-populární práce museli někteří (nejen) čeští astronomové za poslední rok víc času věnovat uváděním některých nejpikantnějších tezí o konci světa na pravou míru.
Ať si lidé konec světa představují jakkoliv, z astronomického hlediska nám rozhodně nic nehrozí. Země neprojde nulovým galaktickým pásmem, protože taková oblast ani neexistuje. Rovněž se nesrazí s tajemnou planetou Nibiru. Kdyby byla taková planeta na kolizní dráze se Zemí a měla nás zahubit v pátek 21. 12., už bychom ji dávno viděli a neutajily by to ani ty nejrafinovanější úřady. Stejně tak nás nezahubí Slunce výraznou erupcí, protože i ty nejsilnější erupce pouze částečně zdeformují zemské magnetické pole a v nejhorším případě vyřadí z provozu elektrickou síť v některých severských oblastech a družice na oběžné dráze Země. Navíc je v této době Slunce paradoxně v jednom z nejméně bouřlivých maxim za poslední stovku let, neboť se vzpamatovává z neobvykle klidného minima před 5 lety způsobeného oslabeným dynamovým jevem pod jeho viditelným povrchem. Ani tento neobvyklý jev u Slunce však není důvodem k obavám, neboť je periodický a za existenci lidstva už k němu došlo nesčetněkrát. Zjistit se to dá například z různě tlustých letokruhů nejstarších stromů nebo studiem geologických procesů v zemských nerostech.
Jako jediné reálné nebezpečí z hlediska astronomie tak tedy zbývá srážka s nějakou větší planetkou. Ani té se však s jistotou nemusíme 21. prosince obávat. Planetky o průměru větším jak 150 metrů už mohou být reálnou hrozbou lokálního charakteru – mohou spolehlivě vymazat z mapy menší metropoli. Není to žádným tajemstvím a tento fakt berou vědci velmi vážně. Existuje ovšem na to konto velmi propracovaná automatizovaná síť dalekohledů a vědeckých pracovišť neustále monitorujících meziplanetární okolí Země a potenciálně nebezpečné planetky se pečlivě zaznamenávají a bedlivě sledují několik desítek let. Vždy po objevu takové potenciálně nebezpečné planetky existuje jisté procento srážky, které se však po týdnech pozorování zpravidla zmenší na 0,1 procenta. Důvodem jsou zpřesněné dráhové vlastnosti na základě pozorování, která zohledňují například i to, jak na planetku do doby potenciální srážky se Zemí budou mí vliv i gravitační síly jiných těles, jež do té doby planetka mine. Naším velkým „deštníkem“ je v tomto ohledu například planeta Jupiter, která svou gravitací ovlivňuje veliké procento nebezpečných těles a některá z nich dokonce skončí v Jupiterově nemilosrdné atmosféře. Navíc jsou astronomové schopni dnes už bez obtíží objevit tělesa i menší než 30 metrů, která by při průchodu zemskou atmosférou ani škody způsobit nemohla. Pokud by nebezpečí hrozilo, nebyl by důvod nic tajit; naopak by se ihned začala evakuovat potenciálně nebezpečná zóna. V případě tělesa hrozícího celosvětovou záhubou by naopak moc tajit nešlo, neboť v době jistoty srážky se Zemí už by bylo těleso s velkou pravděpodobností viditelné na noční obloze pouhýma očima (pokud by neletělo ze směru od Slunce, což je z fyzikálních důvodů málo pravděpodobné). Veškeré konspirační teorie o tom, že vlády a NASA nám pořád něco tají, jsou proto naprosto nereálné.
Nesmyslů kolem konce světa se po internetu šíří velká řada. Proti všem se stavět nedá, není na to zkrátka čas a hlavně – kdo chce psa bít, hůl si najde. Přesto se ale Česká astronomická společnost, Astronomický ústav AV ČR, Společnost pro Meziplanetární hmotu, Klub skeptiku Sysifos a neposledně Astronomická společnost Pardubice spolu s pardubickou hvězdárnou pokusily vytvořit obsáhlou stránku s informacemi o některých internetových bludech uvedenými na pravou míru. Pokud tedy máte v něčem nejistotu, téměř určitě najdete odpovědi právě na této stránce: http://www.astro.cz/rady/2012.
Proti konci světa však můžete bojovat s humorem. Česká astronomická společnost na počátku tohoto roku vyhlásila soutěž o nejlepší kreslený či psaný vtip o konci světa. Podmínkou je, že vtip musí být vlastní a neměl by být politický či někoho přímo napadat. Pokud se chcete zapojit, více informací najdete na této adrese: http://www.astro.cz/rady/2012/soutez.

Další zprávy z kategorie "Technika"

7.1.

Marek Votroubek zařazen mezi osobnosti roku 2009

Vrcholem jeho aktivit bylo zkonstruování robota, který se svými spolupracovníky stále zdokonaloval.

Technika celý článek
5.12.

Pardubická hvězdárna zve na zatmění Měsíce

Astronomická společnost Pardubice a Europe Direct Pardubice zvou veřejnost na pozorování úkazu od 15:30 do 18:00.

Technika celý článek
30.9.

Automobilová škola zve na dopravně-servisní den

Žáci společně s učiteli školy Vám zdarma provedou kontrolu a drobné úpravy tlaku v pneumatikách, veškerého osvětlení vozidla a seřízení světlometů, funkce zásuvky tažného zařízení, funkce klimatizace vozidla, stavu jednotlivých náplní v automobilu, kontrolu stavu akumulátoru.

Technika celý článek
18.7.

Historický vlečný vůz v provozu!

edoucí střediska údržby vozidel Josef Vytlačil k tomu řekl: „Na voze bylo třeba některé části kompletně nahradit nebo doplnit. Některé komponenty a součástky šlo sehnat na vrakovištích, ale některé jsou napodobeniny. Například několik oken je původních a několik nových, gumy kolem oken se musely nahradit podobnou gumou a stejně tak zkorodovaná konstrukce sedaček a čalounění.

Technika celý článek
16.1.

Finále projektu TECHNOhrátky – žáci v soutěžích zaostřili na řemesla

O konečném pořadí rozhodovala odborná porota složená ze zástupců Odboru školství a kultury Pardubického kraje, zástupců médií, představitelů Centra celoživotního vzdělávání Pardubice a organizátorů projektu TECHNOhrátky.

Technika celý článek
22.1.

Přednáška „Za černým Sluncem přes klokany…“

Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny.

Technika celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting