II. krajský mezioborový mikrobiologicko-infektologický seminář v Pardubické nemocnici upozornil na problematiku infekcí spojených se zdravotní péčí.

2.12.

II. krajský mezioborový mikrobiologicko-infektologický seminář v Pardubické nemocnici upozornil na problematiku infekcí spojených se zdravotní péčí.

Infekce spojené se zdravotní péčí ("nemocniční" infekce) jsou závažným problémem. Komplikují, prodlužují a pochopitelně také prodražují léčbu nemocného a mohou vést i k úmrtí.
„Dle údajů Světové zdravotnické organizace vzniká v Evropské unii 80 000 případů těchto infekcí každý den. Nebo jinak řečeno - každý den je v nemocnicích postižen touto infekcí jeden z osmnácti pacientů,“ upozornila Eva Zálabská, primářka oddělení klinické mikrobiologie Pardubické nemocnice. „Infekce spojené se zdravotní péče vždy byly, jsou a budou. Ale často můžeme ovlivnit, v jaké míře budou rozšířené,“ dodala lékařka téhož oddělení Lucie Bareková.
Právě na problematiku infekcí spojených se zdravotní péčí byl zaměřen II. krajský mezioborový mikrobiologicko-infektologický seminář. V Pardubické nemocnici ho v tomto týdnu pořádalo oddělení klinické mikrobiologie společně s infekčním oddělením. Semináře se účastnil i vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Vlastimil Jindrák. 
Co se vlastně skrývá pod termínem infekce spojené se zdravotní péčí nebo laicky řečeno nemocniční infekce?
Bareková: Jsou to infekce, které vznikají v souvislosti se zdravotní péčí o pacienta během hospitalizace i během ambulantních výkonů a které nebyly přítomny nebo nebyly v inkubační době před zahájením zdravotní péče. Je jich celá řada. Nejčastější jsou močové infekce spojené s používáním permanentního močového katetru, které však většinou nemají závažný průběh. Nejzávažnější jsou infekce krevního řečiště, protože původce onemocnění se dostává přímo do krve. Dále to jsou infekce v místě chirurgického výkonu a pneumonie neboli zápal plic. A v poslední době jsou to samozřejmě i infekce Clostridium difficile, což jsou střevní, průjmovitá onemocnění. Způsobí je bakterie, která se ve střevech množí následkem antibiotické terapie.
Závažnost infekcí se liší podle typu, ale leccos mají společného. Minimálně to, že prodlouží pobyt v nemocnici a prodraží léčbu…
Zálabská: Všechny infekce prodlouží hospitalizaci minimálně o pět dní. Ale některé třeba i o více než dvacet dní. Infekce alespoň přechodně zhorší kvalitu života pacienta. Mohou ale i způsobit trvalé poškození zdraví nebo vést k úmrtí.
Bareková: Dostáváme se do situace, že malá část pacientů, kteří jsou zasaženi infekcí, odčerpává zdravotnickému zařízení obrovské finanční prostředky. Navíc ještě s nejistým výsledkem, protože část nemocných umírá.
Zálabská: Přitom třeba infekcím krevního řečiště, které vznikají v souvislosti s používáním cévních katétrů, se dá téměř ve sto procentech předejít prevencí. U dalších typů infekcí je to 50 až 70 procent. Tedy nemusí k nim dojít.
Četnost těchto infekcí by tedy mohla být výrazně nižší?
Bareková: Když se budeme chovat správně a budeme dodržovat správné postupy, tak k mnoha infekcím nemusí docházet. Bylo by to pozitivní pro pacienty i pro zdravotnická zařízení. Navíc nemocniční infekce jsou spojené s nutností antibiotické terapie. To je potřeba si uvědomit. Mají tedy dopad i na výskyt antibiotické rezistence. Čím více budeme používat antibiotika, tím odolnější vůči nim budou původci infekčních onemocnění. Čím více budeme mít rezistentních bakterií a čím větší podíl infekcí budou tyto bakterie způsobovat, tím horší bude prognóza nemocných a tím dražší bude jejich léčba.
Zálabská: Je důležité připomenout, že právě infekce spojené se zdravotní péčí, respektive jejich původci jsou většinou odolní k celé řadě antibiotik. Takže spektrum a volba terapie jsou omezené. A ne každé antibiotikum se dá použít na danou infekci. To vnímám jako velký problém. Navíc z minulosti ve zdravotnictví přežívá snaha dávat nějaká antibiotika preventivně. Přitom v některých případech by to šlo řešit dobrou péčí nebo režimovými opatřeními. Máme tendenci prodlužovat pooperační profylaxi. Často zbytečně, protože se jen bojíme, aby se něco nestalo. Je to kontraproduktivní. Je potřeba léčit infekce, ne dávat preventivně antibiotika. Prostě je stále potřeba osvěta.
Myslíte osvětu směrem k lékařům?
Zálabská: I směrem k laické veřejnosti, protože i tlak ze strany pacientů na lékaře je obrovský. Nikomu se nechce jít k praktickému lékaři dvakrát. Mám virózu? Tam mi dejte antibiotika. Když jim je lékař nedá, lidé to vnímají jako jeho pochybení. Přitom nebyl důvod jim je předepsat. Je to začarovaný kruh.
To vypadá, že si do budoucna naše populace zadělává na velký problém.
Zálabská: Na hodně výrazný problém. Pořád to nevnímáme naplno. Myslíme si, že to nějak dopadne. Ale podívejte se třeba na vývoj nových antibiotik. Firmám se nevyplatí, protože je drahý. A když už nová antibiotika vzniknou, tak se nemocným stejně nedají, protože jsou drahá.
Jak z této situace ven? Jak lze ve zdravotnickém zařízení ovlivnit výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí a výskyt antibiotické rezistence?
Bareková: Pro nemocnice je v této oblasti klíčové, aby měly personál školený v oblasti prevence a kontroly infekcí. Někdo si řekne, že je to zbytečné, že jsou to další peníze. Ale není to pravda. Pro zdravotnické zařízení je takový personál nezbytný. Pokud funguje dobře, může nemocnici ušetřit velké množství finančních prostředků. V naší republice tomu tak dřív nebylo a takový personál, zvláště sestry, v nemocnicích chyběl.  Ale je to světový trend. A je naprosto jasné, proč tomu tak je. Jde o bezpečnost pacientů, kvalitu péče a v neposlední řadě o snížení nákladů na péči.
Vidíte v tomto směru prostor ke zlepšení a rezervy v českých nemocnicích?
Bareková: Rozhodně je to oblast, která byla u nás dlouho opomíjená. Teď se v podstatě buduje v celém Česku. Díky vzniku Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí pod Státním zdravotním ústavem (NRC HAI) vše dostalo celonárodní rozměr. Právě toto centrum vzdělává specialisty v oblasti prevence a kontroly infekcí, což je nesmírně důležité. Jak lékaře, tak i sestry. A jsem velice ráda, že ze strany managementu naší nemocnice se nám dostává v této oblasti velké podpory. Dva lékaři a jedna sestra Nemocnice Pardubického kraje již kurz NCR HAI absolvovali a další lékař a sestra dostanou příležitost v roce 2017.
Jak jsou lékaři a sestry starající se o prevenci a kontrolu infekcí vnímání ostatním zdravotnickým personálem?
Bareková: Vše musí probíhat na bázi spolupráce. V začátcích před několika lety, např. když se začínalo hovořit o hygieně rukou a nutnosti hygienické dezinfekce, se na nás v Pardubické nemocnici kolegové dívali s velkou nedůvěrou. Ale myslím si, že dnes je již situace jiná. Pro kontrolu infekcí je hygiena rukou klíčová oblast a udělal se zde velký kus práce. Dezinfekce na ruce je dobře přístupná pro zdravotníky, pacienty i pro návštěvy. Jsou nemocnice, kde se k dezinfekci rukou dobře nedostanete. Je to velká zásluha především setry pro kontrolu infekcí (epidemiologické sestry), která se o tuto oblast v naší nemocnici neúnavně stará. Na sestru či lékaře starající se o prevenci a kontrolu infekcí nelze hledět jako na vetřelce, kteří mají za úkol obtěžovat své kolegy. Pokud odvádí dobře svou práci, šetří zdravotnickému zařízení nemalé finanční zdroje. Dokazuje to řada studií. Pokud je v nemocnici nastaven kvalitní systém surveillance infekcí spojený se zdravotní péčí, aby nemocnice na základě tohoto systému mohla efektivně ovlivňovat riziko vzniku infekcí, pak to přináší benefit nejen pro nemocnici, ale především pro pacienty.

Další zprávy z kategorie "Zdraví"

27.4.

Otužilci se rozloučili s Moranou

Pardubičtí otužilci se ve středu loučili s Moranou, jakožto patronkou otužilců.

Zdraví celý článek
27.12.

Pardubická nemocnice úspěšně obhájila akreditaci SAK, získala ji na další tři roky

Trojice inspektorů Spojené akreditační komise v průběhu tří dnů šetřila plnění standardů ve třinácti stanovených oblastech a ověřovala zavedení systému pro zvyšování kvality. Jsou stanoveny v souladu se zákonem o zdravotních službách a vyhláškou o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče.

Zdraví celý článek
22.9.

Nová angiolinka pomůže nemocným s oběhovým systémem

Nemocnice většinu z 20milionové sumy použila na nákup nové angiolinky. Přípravy na její instalaci představil ředitel PKN Tomáš Gottvald prvnímu náměstku hejtmana Pardubického kraje Romanu Línkovi, který má v krajské radě na starosti zdravotnictví. „Angiografické pracoviště v pardubické nemocnici vykonává vysoce specializované výkony a je velmi vytížené, vloni jím prošla skoro tisícovka pacientů. Proto jeho rozvoj považujeme za zásadní a má naši plnou podporu,“ uvedl Roman Línek za zřizovatele nemocnice.

Zdraví celý článek
26.9.

Nová angiolinka pomůže nemocným s oběhovým systémem

Přípravy na její instalaci představil ředitel PKN Tomáš Gottvald prvnímu náměstku hejtmana Pardubického kraje Romanu Línkovi, který má v krajské radě na starosti zdravotnictví.

Zdraví celý článek
17.9.

Aktuální statistiky výskytu nebezpečných pneumokokových infekcí v Pardubickém kraji

Jaká úskalí pneumokok skrývá? Bakterie pneumokoka způsobuje nejčastěji záněty středouší, pneumokokové záněty mozkových blan (meningitidy) a také těžké zápaly plic, které mohou v nejkrajnějších způsobech skončit i smrtí.

Zdraví celý článek
27.10.

Zdravotníci si vyzkoušeli evakuaci při simulovaném požáru

V průběhu čtvrtečního odpoledne tak na třetím patře Porodnicko-gynekologické kliniky vypukl fiktivní požár, který vznikl vznícením počítače na recepci. Okamžitě se rozběhl systém činností a evakuace několika pacientů, jimiž pro tento účel byly zdravotní sestry. „Vyzkoušeli jsme si nejen evakuaci v evakuačních výtazích, ale také za pomoci vysokozdvižného žebříku,“ poznamenal Vamberský.

Zdraví celý článek
Webdesign a webhosting: Webovy servis - SEO - Váš hosting